Tučňák patagonský (Aptenodytes patagonicus) je po tučňáku císařském druhým největším tučňákem a zároveň představují jediné dva zástupce rodu Aptenodytes. Tučňák patagonský dorůstá hmotnosti až 21 kg a délky těla 95 cm. Jeho potrava sestává hlavně z ryb, krilu, korýšů a hlavonožců. Žije až v několikatisícových koloniích na ostrovech Marion, Crozetových, Kerguelenových, Macquariově, Heardově, Falklandách, Jižní Georgii a Jižních Sandwichových ostrovech. Náleží mezi antarktickou zvířenu.

Rozmnožování

Kolonie tučňáků patagonskýchTučňák patagonský (ani tučňák císařský) si na rozdíl od ostatních druhů nestaví hnízda. Hnízdí v období antarktického léta (tzn. od našeho listopadu do dubna). Při námluvách lákají samci samici troubením se zdviženu hlavou. Pokud ta má zájem, následuje ho, zatímco samec kývá hlavou ze strany na stranu. Na výchově mláděte se účastní oba rodiče. Ihned poté, co snese samice vejce, samec si je překutálí na nohy, které jej izolují od chladné země, a překryje jej kožním záhybem, který nemá v místě kontaktu s vejcem peří, aby dodával potřebné teplo. V sezení na vejci se oba rodiče střídají zhruba v pětidenních intervalech. Mládě se líhne po 52 až 55 dnech. Rodiče se střídají i v krmení mláděte. Mládě do konce dubna přepelichá do druhého prachového peří a přibere na hmotnost kolem 11 kg. V té době dochází k nástupu zimy, snížení množství potravy v moři a odchodu rodičů z hnízdní kolonie.

Školky

Mláďata se proto sdružují do tzv. školek, kde jejich těsný kontakt zmenšuje výdej tepla. V tomto období je rodiče krmí jen každý druhý až třetí týden. Mláďata proto zhubnou na přibližně 2/3 původní hmotnosti. V říjnu dochází k opětovnému zvýšení množství potravy a rodiče proto přicházejí podstatně častěji. V průběhu prosince je prachové peří mláďat nahrazeno normálním a mláďata se vydávají samostatně lovit na moře. Vývoj mláďat trvá déle než u tučňáků císařských a tak vychová jen dvě mláďata za tři roky.