Potápky (Podicipediformes) je řád vodních ptáků. Obsahuje jedinou čeleď, potápkovití, s 20 žijícími druhy v šesti rodech. Mají velmi vyvinutou kostrční žlázu. Pod vodou vydrží až pět minut.

Vzhled

Potápky dorůstají velikosti od nejmenších 27 cm až po největší 48 cm. Mají velmi krátký zobák, dlouhý krk a kratičký ocas. Prsty mají opatřené plovacími lemy a nohy jsou posunuty dozadu tak, že ptáci prakticky nemohou stát. Obě pohlaví vypadají stejně.

Fylogeneze

Řadu let byly potápky považované za sesterskou skupinu potáplic (Gaviiformes). Moderní výzkumy ukázaly, že se v tomto případě jedná o konvergentní vývoj. Sesterskou skupinou potápek jsou ve skutečnosti plameňáci (Phoenicopteriformes); řada společných znaků zahrnuje například: - nejméně 23 presakrálních obratlů (u většiny ostatních ptáků 18-21) - notarium vzniklé srůstem čtyř nebo pěti hrudních obratlů - 11 ručních letek (jediná další skupina se stejným počtem jsou čápovití(Ciconiidae))

Potrava

Pro potravu se potápějí do vody, kde loví ryby, hmyz, měkkýše a korýše.

Mláďata

Potápky si budují své hnízdo z vodních rostlin. Vypadá jako plovoucí plošina na vodě či chuchvalec ukotvený vodními rostlinami. Hnízdí v rákosí, na větších jezerech, zatopených lomech i umělých vodních nádržích. Obvykle hnízdí po jednotlivých párech, některé druhy (jako potápka černokrká) hnízdí i v koloniích. Samice snáší jednou či dvakrát (podle druhu) do roka 4-6 bílých vajec, o které se starají oba rodiče. Mláďata krmí nejčastěji rybami. Rodiče často polykají vlastní peří a pak jím krmí svá mláďata, kterým tím pomáhají při trávení, zbavují je cizopasníků v žaludku. Jako u potáplic se mláďata vozí na hřbetě rodičů.