Potápka malá (Tachybaptus ruficollis, dříve Podiceps ruficollis) je nejmenší potápka žijící na území České republiky.

Popis

Potápka malá je o něco menší než holub domácí. Má krátké a robustní tělo s krátkými křídly, kulatou hlavu, krátkým krkem a špičatým a silným zobákem. Ve svatebním šatě je svrchu tmavohnědá s červeným hrdlem a zobákem, nejčastěji šedým temenem hlavy, bílou skvrnou na lících, šedými končetinami a bílým nebo nažloutlým opeřením na zadku. V zimě je nenápadně hnědá s tmavým temenem hlavy. Pohlaví se zbarvením neliší, čerstvě vylíhlá mláďata jsou tmavá se světlejším proužkováním na hlavě a hřbetě, starší a nedospělí jedinci mají žlutý zobák s černým koncem.

Rozšíření

Má velice rozsáhlý areál rozšíření a patří mezi vůbec nejrozšířenější druhy potápek. Vyskytuje se v téměř celé Evropě vyjma její východní části, většího území Skandinávského poloostrova, Francie a Islandu. Hojně se vyskytuje i ve střední, jižní a východojižní Asii, v subsaharské Africe a v nejsevernějších částech kontinentu, na Madagaskaru a na Nové Guineji. V České republice se objevuje celoročně na stojatých vodách s dostatečně porostlými břehy, občas se objevuje i na menších tůních nebo volně i v méně navštěvovaných a skrytých parkových jezírkách, kde bývá většinou dobře skryta a tudíž velice obtížně viditelná. Většina evropských populací je stálá, ačkoli část jedinců ze severnějších oblastí na zimu migrují do jižní a západní Evropy.

Chování

Potápka malá žije téměř výhradně na vodě, jelikož se díky daleko posazeným a nedostatečně silným končetinám pohybuje na souši malátně, ačkoli o něco lépe než jiné druhy potápek. Umí přitom ale výborně a poměrně rychle plavat, potápět se a delší dobu vydržet pod vodou. Většinou je skryta v hustém porostu rákosů nebo jiných vodních rostlin a i při nebezpečí, které ji díky její malé velikosti hrozí hned ze strany několika predátorů (sokol, norek, sova apod.), se raději potápí, než vzlétává. Při toku se ozývá hlasitým, pomalu klesajícím „bibibibibi“. Hlavní složku její potravy tvoří drobní bezobratlí živočichové (např. korýši, měkkýši, vodní hmyz nebo pulci), drobné rybky a jejich potěr. Na svou kořist číhá v klidné poloze a následně se za ní rychle potápí. Hnízdí od dubna do července a ročně mívá většinou dvě snůšky. 4 až 7 vajec o hmotnosti 13,79 g a délce 38 mm klade do hnízda z vodních rostlin, které plave na hladině nebo bývá ukotvené mezi kořeny stromů ve vodě nebo mezi vodními rostlinami. Na vejcích sedí 20 až 21 dní a první dny života se mláďata vozí na matčiným hřbetě. Plně se osamostatňují 45 dnů po vylíhnutí.

Výskyt a početnost v ČR

Poměrně hojně se vyskytuje na vhodných vodních plochách až do nadmořské výšky 950 m. V posledních letech se v České republice volně žijící počet potápek malých však výrazně snížil díky znečištění a odvodňování vodních ploch. V letech 2001-2003 v Česku hnízdilo odhadem 2000-4000 párů, každoročně u nás přitom přezimuje zhruba 1000-2000 jedinců.

Poddruhy

V současné době rozeznáváme u potápky malé 9 poddruhů lišících se velikostí a zbarvením.