Manul
- Latinský název:
- Otocolobus manul
- Délka:
- 50-60 cm
- Hmotnost:
- 3-4,5 kg
- Délka života:
- 12 r
- Délka ocasu:
- 21-31 cm
- Délka březosti:
- 9-10 t
- Počet mláďat:
- 3 6
- Stav ohrožení:
- Ohrožen
Manul, jediná divoká dlouhosrstá kočka, obývá kamenité stepi asijské části Ruska, Nepálu a Tibetu. V minulosti byla zařazována do rodu Felis, v současnosti je jediným zástupcem rodu Otocolobus. V češtině je někdy označována jako kočka stepní, toto jméno se ale častěji používá pro poddruh kočky divoké obývající centrální Rusko, jméno manul je tedy jednoznačnější.
Popis
-Hmotnost: 3-4,5 kg -Délka: 50-65 cm + 21-31 cm ocas Manul je veliký asi jako domácí kočka, ale už na první pohled zaujme hustou, dlouhou srstí. Dlouho byla považována za předka dlouhosrstých plemen domácích koček, zvláště perské kočky, dnes ale víme, že to není pravda. Manul je silná a zavalitá kočka, má relativně krátké nohy a krátké uši, skryté v srsti. Na rozdíl od jiných malých koček má kulaté zornice. Srst je velmi dlouhá a hustá. Na břiše může být až dvakrát delší než na hřbetě, je to přizpůsobení k pohybu v hlubokém sněhu. Je šedá nebo načervenalá, s mourovatou nebo tečkovanou kresbou. Na břiše bývá srst tmavá. Bílé špičky pesíků způsobují, že manul vypadá jako pokrytý jinovatkou. Přesné zbarvení manulí srsti je velmi variabilní a vedlo k rozlišení tří poddruhů: O.m.manul, který žije v Mongolsku a v Číně, je „typicky zbarvený“ manul, O.m.ferrugineus, obývající okolí Kaspického moře, je načervenalý, a O.m.nigripectus, žijící v Tibetu a Nepálu, je naopak velmi světlý poddruh.Rozšíření
Jak bylo popsáno výše, existují tři poddruhy manulů, obývající území od Kaspického moře, po západní Čínu a Mongolsko. Nevyskytuje se ale na celém území, jen velmi vzácně byl pozorován v nížinách a v některých oblastech byl vyhuben.Stanoviště
Manul žije na kamenitých suchých stepích a v horách do nadmořské výšky až 4800 m n. m., nížinám se vyhýbá, stejně jako místům, která zapadají sněhem. Nežije ale v takových výškách jako irbis.Biologie
Manuli jsou samotáři, lovící v noci nebo za úsvitu a za soumraku. Přes den spí v doupatech pod kameny, v malých jeskyních a někdy v opuštěných norách jiných zvířat. O jejich chování toho není moc známo, ve svém přirozeném prostředí se dokážou velmi dobře skrývat před zraky lidí. Nemňoukají, ale vydávají zvuky, které znějí jako štěkot malého psa. Ani o jejich rozmnožování toho není moc známo. Manuli žijící severněji se páří později než jižnější populace, koťata se rodí 9-10 týdnech. Bývá jich 3 až 6, ale byly popsány i případy, kdy se v jednom vrhu narodilo až 8 koťat. Ve dvou měsících věku jsou už odstavená. Může se dožít až 12 let. Manuli jsou aktivní lovci, jejich hlavní kořistí jsou piky a malí hlodavci. Loví také hmyzožravce a ptáky.Ohrožení
V minulosti byli manuli ve velkém loveni pro svou kožešinu. To je nyní ve většiné států, kde se manul vyskytuje, zakázáno. V současné době je největším problémem trávení pik, které jsou hlavně v Číně považovány za škodlivý druh, konkurující pasoucímu se dobytku. Piky jsou pro manula, podobně jako pro kočku šedou, hlavním zdrojem potravy, a kočka se často otráví pozřením piky. Samozřejmě, že samotný úbytek pik má neblahé důsledky na místní populaci manulů. Manuli, zvláště koťata, jsou také velmi citliví na toxoplasmózu. V přírodě se manuli s tímto parazitem nedostávají do kontaktu, nemají proto potřebné protilátky. Toxoplasmóza ale způsobuje úhyny manulích koťat, která se narodila v zajetí, a až donedávna bránila nárůstu populace manulů v zoologických zahradách.Kam do zoo
V ČR chovají manuly zoologické zahrady v Praze, v Jihlavě a také v Podkrušnohorském zooparku v Chomutově a ostravské zoo.- Říše:
- živočichové
- Kmen:
- strunatci
- Podkmen:
- obratlovci
- Třída:
- savci
- Řád:
- šelmy
- Podřád:
- kočkotvární
- Čeleď:
- kočkovití
Podobná zvířata
Zdroje:
Wikipedie