Zebra kvaga (Equus quagga quagga), někdy také zebra kvagga, je poddruh zebry vyhubený v 19. století. Od příbuzných zeber se lišila především zbarvením - typické pruhy měla jen na hlavě a krku, téměř bílé nohy a na trupu hnědou srst.

Zbarvení

Velmi častou otázkou týkající se tohoto poddruhu zebry je, proč měla tak neobvyklé, pro zebry netypické zbarvení. Pravděpodobně se vyskytovala v oblasti, kde nežily ani mouchy Tse-tse, ani mnoho šelem, jako jsou lvi. Předpokládá se, že tudiž nepotřebovala pruhy, které by byly v hnědém křoví až příliš viditelné

Původ jména

Jméno kvaga je psáno různě (kvagga, kwaga, quagga, …) podle konkrétního jazyka. Jde o přepis výrazu, jímž zebru označovali hotentotsky mluvící domorodci. Údajně napodobuje hlas zebry. Písmeno g uprostřed se má správně vyslovovat jako ch.

Příčiny vyhynutí

Ještě na počátku 19. století žila kvaga ve velikých stádech na horním toku řeky Orange v jižní Africe. Jihoafričtí Búrové a další Evropané je však začali hromadně vybíjet. Například H. Lichteinstein, který roku 1804 doprovázel s celým vojskem guvernéra po jižní Africe, zapsal do svého deníku: Dnes jich bylo složeno víc, než mohla naše početná společnost zkonzumovat. Vybíjení postupovalo tak rychle, že zoologové ani nestačili zareagovat a vytvořit v zajetí chovná stáda. V roce 1878 byla zastřelena poslední kvaga ve volné přírodě. Kusy chované v různých ZOO byly většinou staré a neschopné rozmnožování, a tak poslední zvíře svého druhu pošlo 12. srpna 1883 v amsterdamské zoologické zahradě. Jediné, co se po kvagách zachovalo do dnešních dnů, jsou tři fotografie, devatenáct kůží a několik lebek. Patří mezi nejvzácnější exponáty muzejí. Kvagy byly znovu vyšlechtěny křížením koní a zeber, žijí například v jihoafrické rezervaci Mokala.