Varan komodský (Varanus komodoensis) nebo také komodský drak je nejmohutnější žijící zástupce ještěrů z čeledi varanovitých. Pro svou velikost, dravost a nebezpečnost bývá nazýván "komodským drakem".

Velikost

Přízvisko „nejmohutnější“ si zasloužil kombinací extrémní hmotnosti a délky, která však sama o sobě není ve světě ještěrů rekordní. Dva zástupci varanovitých (varan novoguinejský a varan mangrovový) mohou být dokonce ještě delší, ale vzhledem k tomu, že jde o druhy stromové, tvoří většinu jejich subtilního těla ocas a jejich váha činí maximálně kolem 10 kg. Objeven byl v roce 1912 a v současnosti je silně ohrožen. Ve volné přírodě zbývá posledních cca 5000 jedinců a jeho vývoz podléhá ustanovením CITES a je možný pouze na povolení indonéské vlády. Pro jeho ochranu byl v roce 1980 založen Národní park Komodo.

Popis

Délka dosahuje až 3,5 m. Hmotnost největších jedinců dosahuje až 150 kg (těsně po nasycení), samice jsou podstatně menší.

Výskyt

Varan komodský je endemicky rozšířen na 5 ostrovech vulkanického původu ve východní Indonésii: Komodo, Rinca, Gili Motang, Gili Dasami a v několika přímořských oblastech většího ostrova Flores. Žije v řídkých lesích a na travnaté savaně, kde je aktivní přes den.

Potrava

Přestože jsou varani komodští výborní lovci, živí se převážně zdechlinami, které cítí až na vzdálenost 5 km. Jsou to však jediní ještěři světa, kteří se ocitli na samém vrcholu potravní pyramidy. V místě svého výskytu jsou totiž schopni ulovit skutečně vše. Taktika jejich lovu spočívá v hledání momentu překvapení a bleskovém útoku, při kterém vyvinou velké zrychlení a na krátké vzdálenosti dosáhnou rychlosti až 18 km/h. Při útoku varan svou kořist (dokonce i prase, jelena či buvola) buď kousne a rotováním kolem své osy mu vytrhne velký kus masa, takže zvíře umírá na vykrvácení a stres; případně stačí, pokud se predátorovi podaří kořist pouze škrábnout do končetiny. Ve slinných žlázách varanů je totiž speciální jed, který sníží srážlivost krve (což způsobí, že se rána nezacelí, a zároveň masivně sníží krevní tlak. Ještě nedávno se sice tvrdilo, že varani mají v tlamě bakterie, způsobující rozklad těla kořisti, ale nedávné studie (z roku 2010) potvrdily, že je to jed. Poté varanovi komodskému stačí počkat, než otrávené zvíře na následky rozsáhlých zranění zemře. Stravovací návyk dospělých jedinců spočívá v okamžitém nasycení se velkým množstvím potravy, následovaném dlouhým hladověním, trvajícím až měsíc, než opět najdou vhodnou potravu. Při jejím hledání urazí denně až více než deset kilometrů po souši nebo mořskými průlivy, které bez problémů překoná. Při vzájemných soubojích varaních samců, kdy dochází k velkým poraněním, však varany při boji nezabije jejich vlastní jed. Jejich imunitní systém je velmi výkonný a i díky němu se nyní dostávají do popředí zájmu farmaceutických firem. V lidské péči přirozená agresivita samců často způsobuje problémy v chovu a vzhledem k možnému ohrožení života samic jsou varani většinou chováni v oddělených expozicích. V mládí je varan komodský zbarven poměrně pestře. Toto zbarvení mu nezajišťuje ochranu zejména před vlastními rodiči, kteří by ho okamžitě zabili a sežrali. Mláďata se tedy ukrývají do korun stromů, kde jsou před mohutnými dospělými v bezpečí a kde loví různý hmyz či drobné obratlovce, dokud jim to váha a pevnost větví dovolí.

Rozmnožování

Samice snáší 20–40 vajec, která zahrabe do země a dál o ně nepečuje. Inkubační doba činí asi 8 měsíců. Rozmnožování v zoologických zahradách je stále obrovským problémem. Doposud se podařilo pouze ve dvanácti institucích mimo Asii – poprvé v roce 1992 v americkém Washingtonu, v nekontinentální Evropě pak před několika lety v přírodních podmínkách celoročně venkovního výběhu v jedné soukromé zoologické zahradě na Kanárských ostrovech. V dubnu 2007 se narodila historicky první mláďata varanů komodských na evropském kontinentu, a to v zoologické zahradě v Praze. Inkubace probíhala většinu času přirozeně v kladišti, které si samice vybudovala ve výběhu a které se chovatelům zpočátku nepodařilo najít. Celý cyklus vývoje mláďat včetně páření rodičů proběhl naprosto přirozeně. Od té doby Zoo Praha varany rozmožila ještě třikrát. Počátkem roku 2007 bylo prokázáno partenogenetické rozmnožování u jedné samice chované v londýnské zoologické zahradě, vzápětí nato partenogenetická mláďata oznámil také Chester. Obě samice bez přítomnosti samce snesly vejce, ze kterých se vyvinulo několik mláďat samčího pohlaví. Tato mláďata jsou však z chovatelského hlediska méně cenná, protože nesou genetickou informaci pouze jednoho z rodičů.

V Zoo

Varan komodský se chová například v Zoo Praha v pavilonu Indonéská džungle.