Tasemnice bezbranná (Taenia saginata) je kosmopolitně rozšířený helmint z čeledi Taeniidae. Definitivním hostitelem je člověk, mezihostitelem skot, případně buvol, výjimečně ovce nebo koza. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka, kde se živí tráveninou.

Morfologie

Tělo tasemnice se skládá ze skolexu (hlavičky) a vlastního těla tvořeného přibližně 1000–2000 články (proglotidy). Na skolexu jsou čtyři přísavky a oproti Taenia solium zde chybí rostellum s háčky. Dosahuje délky nejčastěji 3–5 metrů, jsou však známy i případy tasemnic o délce 25 metrů.

Vývojový cyklus

Dospělé tasemnice žijí v tenkém střevě člověka. Zralé články s oplodněnými vajíčky se postupně oddělují od těla tasemnice a odcházejí s faeces do vnějšího prostředí. Vajíčka se ve střevě nebo až ve vnějším prostředí uvolňují z dělohy článku. Vajíčko měří 31–43 µm a obsahuje larvu zvanou onkosféra. Mezihostitel (skot) se nakazí pozřením vajíček. V duodenu mezihostitele se larva uvolní z obalu vajíčka a penetruje stěnou střevní do krevního oběhu (případně lymfatického), kterým jsou onkosféry rozneseny do všech orgánů, především do svaloviny. Ve svalové tkáni se z ní zhruba za 75 dní vyvine boubel (cysticercus bovis). Cysticercus je složen z jednoho skolexu invaginovaného do měchýřku. Morfologicky se jedná o oválný, měchýřkovitý útvar, mléčné barvy o velikosti 7,5–10 mm. Definitivní hostitel (člověk) se nakazí pozřením tepelně neupraveného hovězího masa (např. tatarský biftek) s boubelemi. Ve střevě definitivního hostitele se skolex přichytí a vyvine se v dospělého jedince.