Sysel obecný (Spermophilus citellus) je jediný evropský zástupce rodu sysel. Je jako všichni ostatní veverkovití zástupcem řádu hlodavců. Na rozdíl od příbuzné veverky je to hlodavec zemní.
Popis
- hustý, hnědavý, přiléhavý kožich.
- velké oči, malé ušní boltce a krátký ocas.
- čtyřprsté přední končetiny jsou o hodně kratší, než zadní.
Způsob života
Je to denní zvíře. Žije v koloniích, vyhrabává si podzemní nory (nory na zimní spánek jsou mnohem hlubší než nory sloužící pouze za úkryt). V koloniích si jeden ze syslů vždy vezme hlídku a upozorňuje na nebezpečí pískavými zvuky. Všichni sysli velmi rychle zmizí v norách, takže je velmi těžké je pozorovat.
Není to výhradně býložravec, ale převážnou část jeho stravy tvoří potrava rostlinná. Živí se semeny, zelenými částmi rostlin a kořínky. Výjimečně může konzumovat i malé bezobratlé živočichy. Přes zimu sysel hibernuje (délka zimního spánku závisí na vnější teplotě, stáří i pohlaví jedince). Sysel si na zimu udělá zásoby tuku, nikoliv obilí.
Je to původně stepní živočich. Můžeme ho spatřit v polích, nebo na travnatých plochách. Syslové dávají přednost lokalitám s nízkou trávou, kde mají dobrý výhled do okolí (z toho vyplývá jejich častý výskyt na golfových hřištích, nebo letištích).
Rodí 5-8 mláďat na začátku léta (červen). Mláďata jsou zprvu holá a slepá. Již po měsíci opouštějí noru a po dvou až třech měsících jsou plně samostatná. Do zimního spánku upadají o několik týdnů později než dospělí jedinci z důvodu doplnění tukových vrstev před zimou.
Rozšíření
Žije především v jihovýchodní Evropě a Malé Asii, ale místa jeho výskytu zasahují až do Polska a České republiky, kam se rozšířil s nástupem zemědělství. Dříve to byl hojný škůdce, dnes se ale v české přírodě stává vzácností. Existují dvě teorie, proč se tak děje. První hovoří o úbytku přirozených ploch pro jeho výskyt, druhá teorie zastává myšlenku, že hranice výskytu druhů se přirozeně mění, a proto není nezvyklé, že zvířata dočasně nebo trvale zmizí.
Ochrana
Sysel je kvalifikován jako kriticky ohrožený druh (C1) a podléhá ochraně z celoevropského hlediska (dle zákona 114/1992 a vyhlášky 395/1992).