Racek středomořský (Larus michahellis) je blízký příbuzný racka stříbřitého a racka bělohlavého. Patří mezi velké racky s dlouhým zobákem. Dospělí jedinci mají šedá záda a křídla s černými špičkami letek. Nohy jsou jasně žluté. Zobák je žlutý s červenou skvrnou na špici. Mladí jednici jsou převážně hnědí s tmavě skvrnitými zády. Problematicky rozlišitelný od racka stříbřitého a racka bělohlavého. Hlas - volání „aau--kja-kja-jak“, při vyrušení „gag-ag-ag“, varování opakované „kiou“. Hnízdění - hnízdní areál zahruje pobřežní a jezerní oblasti od Francie a Holandska po Balkánský poloostrov a Polsko. Od druhé poloviny 20. století se šíří východním směrem. Hnízdí počátkem května jednou ročně. V ČR pravidelně hnízdí v počtu do 5 párů. Potrava - především ryby, bezobratlí, měkkýši, vejce, drobní obratlovci a též odpadky na skládkách. Racek středomořský je stálý až potulný pták. Na podzim často zaletuje podél velkých řek ze Středomoří do vnitrozemí Evropy.