Pěnice pokřovní (Sylvia curruca) je malý zpěvný pták z čeledi pěnicovitých (Sylviidae).

Popis

Nejmenší hnízdící druh pěnice v ČR, dorůstá délky 13-14 cm, v rozpětí křídel měří 17-20 cm a váží 12-16 g. Svrchní část těla je šedohnědá, hlava a zátylek šedý, hrdlo bílé a spodina těla špinavě bílá. Končetiny má tmavé a oči hnědé. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Vábí krátkým „tet“, varování zní jako „terrrtek“. Zpěv tvoří výrazné „lylylylyl“ předcházené jemným švitořením.

Rozšíření

Je běžná ve většině Evropy vyjma Španělska, západní Francie, části Britských ostrovů, Islandu, severní Skandinávie a většiny Itálie; dále zasahuje také na území západní a střední Asie. Jedná se o druh tažný se zimovišti v západní Africe a jižní Asii, který se na svá hnízdiště navrací v dubnu až říjnu. Žije na okrajích lesů, v křovinách a lesících v otevřené krajině, parcích a zahradách. V České republice hnízdí v počtu 50-100 tisíc parů od nížin až po 1 600 m n. m. Populační trend na našem území je mírný vzestup.

Ekologie

Pěnice pokřovní se živí pavouky, hmyzem, jeho larvami a bobulemi. Žije velmi skrytě. Pohlavně dospívá ve věku jednoho roku. Ve střední Evropě hnízdí 1x ročně od dubna do srpna. Hnízdo z trávy a kořínků staví obvykle dobře skryté nízko nad zemí v hustých keřích nebo na jehličnatých stromcích. V jedné snůšce pak bývá 3-5 světlých, 17,0 x 12,7 mm velkých vajec s hnědým skvrněním, na jejichž 11-13 denní inkubaci se střídavě podílí oba rodiče. Mláďata se líhnou neopeřená, slepá a jsou na svých rodičích tudíž zcela závislá. Hnízdo opouští po 11-14 dnech.

Systematika

Pěnice pokřovní byla popsána Carlem Linném v roce 1748 pod názvem Motacilla curruca. Systematika druhu je však nejasná a počet poddruhů neustálený. Obecně bývají přijímány dva: Sylvia curruca curruca vyskytující se v západní části areálu rozšíření, a Sylvia curruca blythi, který se vyskytuje v části východní a oproti nominálnímu poddruhu má poněkud světlejší zbarvení hlavy.