Pekingský palácový psík (Pekinéz) se téměř vždy chová neuvěřitelně klidně, sebevědomě a důstojně, často však odvážně až svéhlavě. Pekingský palácový psík je dobrým a oddaným přítelem, který svému pánovi neustále svoji hrdost a nezávislost připomíná.

Původ

Pekingský palácový psík (Pekinéz) byl po mnoho tisíc let úzce spjat s buddhistickými kulturními obřady v čínských chrámech. Svým zevnějškem Pekingský palácový psík připomíná lva, a lev je posvátná bytost Budhy. Jejich chovem se v panovnických rodinách zabývali eunuchové, kteří v panovnických rodinách sloužili. Vývoz Pekingských psů zvyšoval vliv panovníka na slavnostních ceremoniích. Kromě členů panovnické rodiny nesměl Pekingského palácového psíka nikdo vlastnit. Za jeho krádež nebo pomluvu byli udělovány nejhorší tresty, takto provinivší se jedinci byli násilně podrobováni pozvolným pitkám a následně ubiti. Do Evropy se Pekingský palácový psík dostal v roce 1860, když Angličané obsadili letní sídlo v Pekingu a jako trofej si s sebou odvezli pět těchto půvabných psíků. Plemeno se stalo ihned velice oblíbené. Je uznáno FCI, AKC, UKC, KCGB, CKC, ANKC.

Popis

Pekingský palácový psík (Pekinéz) je malý, vyvážený, podsaditý pejsek, s ohromnou důstojností a kvalitou. Má vzhled malého lva s ostražitým a inteligentním výrazem. Je to nebojácný, loajální a rezervovaný pejsek, není však bázlivý a ni agresivní. Hlava je velká, přiměřeně širší, než hluší. Lebka je široká, mezi ušima širší a plochá, se zřetelným stopem, není klenutá, oči jsou posazené poměrně daleko od sebe. Má poněkud placatý profil, s jemně zvednutým nosem, mohutnícím mezi očima. Nos, rty i oční víčka jsou černě zbarveny. Nos má krátký a široký, chřípí velká a otevřená. Vráska, až už nepřetržitá nebo nalomená, by měla sahat od lící ke kořeni nosu v širokém „V“, obráceném naruby. Nemělo by však nepříznivě ovlivnit nebo znezřetelnit oči a nos. Pobledlá chřípí nebo příliš silná oční vráska jsou nepřijatelné a měly by být silně penalizovány. Čenich je široký s pevnou sanicí, je posazen do jedné linie s očima. Má vyrovnané rty, které nesmějí ukazovat zuby nebo jazyk. Oči má velké, jasné, kulaté, temné a třpytivé. Uši mají srdcovitý tvar, jsou posazené ve stejné úrovni, jako lebka, nošené blízko u hlavy, jsou dlouhé a hojně pokryté srstí. Krk má krátký a silný. Tělo je také spíše kratší, v přední části je těžší, než v zadní, se zřetelně vyznačeným pasem. Hruď má širokou, zvláště mezi předními nohami je dobře stavěná. Ocas je posazený vysoko, držený pevně, v mírném zakřivení přehozený přes záda. Přední nohy má krátké, silné, dobře stavěné, ramena hladce zapadají do těla, lokty by měly být u těla blízko. Zadní nohy jsou lehčí než přední nohy, z pohledu zezadu jsou přiměřeně blízko u sebe a rovnoběžné. Tlapky má dlouhé a ploché, nejsou zakulacené, přední tlapky jsou mírně natočené směrem ven, zadní tlapky směřují rovně dopředu.

Srst

Pekingský palácový psík (Pekinéz) má rovnou a dlouhou srst, s přepychovou hřívou přesahující ramena, kolem krku zformované do kapuce. Svrchní srst je hrubší, podsrstí je měkčí. Srst na uších, zadní část noh, na ocasu a tlapkách je mírně zpeřená. Délka a objem srsti by neměla znejasnit linie těla. Všechny barvy a označení jsou povoleny, kromě albínského nebo játrového zbarvení. Na mordě výrazná maska a tmavé okolí očí. Chůze i pohyb jsou pomalé, důstojné, přední část těla se při chůzi kolébá. Typický pohyb není neurovnaný, z důvodu ochablosti ramen. Výborný stav a předních a zadních končetin a zdravý pohyb pejska jsou v nejvyšší možné míře oceňovány.

Charakter

Pekingský palácový psík (Pekinéz) je svému pánovi, kterého si však z rodiny vybere sám, velice oddaný. Chová se neuvěřitelně klidně, sebevědomě a důstojně, často odvážně až svéhlavě. Je nadmíru klidným plemenem, téměř vůbec neštěká, k cizím lidem a k dětem se chová rezervovaně. Pekingský palácový psík je dobrým a oddaným přítelem, který však svému pánovi neustále připomíná svoji hrdost a nezávislost.

Péče

Pekingský palácový psík (Pekinéz) má srst, jenž vyžaduje intenzivní péči. Je třeba ji denně vyčesávat a kartáčovat, a to obzvláště na břiše, mezi končetinami a na slabinách. Pravidelně kontrolujte a ošetřujte také oči a záhyby na tlamě, při špatné péči se v nich tvoří záněty. Chloupky mezi polštářky na tlapkách, stejně jako drápky, zastřihujte. Pokud nemáte dostatek času na nutnou a náročnější péči o Pekinéze, zvolte raději jiného pejska.