Osel domácí (Equus asinus f. domestica) je společně s koněm jediným domestikovaným lichokopytníkem. Byl domestikován dříve než kůň. Zkříží-li se osel s klisnou vznikne neplodná mula podobající se spíše koni. Zkřížením oslice s koněm vznikne mezek, který se podobá více oslovi. Divokým předkem osla domácího je africký osel núbijský a somálský, jež jsou již skoro vyhubeni. Dnes je používán k nošení břemen, unese až 300 kg. Samice se nazývá oslice, mládě oslátko.
Vzhled
Hřebec dosahuje v průměru kolem 122 centimetrů výšky v kohoutku, samice přibližně 115 centimetrů. Osel domácí má šedou srst s černým podélným pruhem uprostřed na hřbetě a s bílým břichem.
Potrava
Osel domácí je býložravec. Kromě kopřiv, šťovíku a trávy potřísněné močí a výkaly sežere osel domácí všechnu rostlinou potravu, osli dokonce okusují dřevo. Před domestikací se se živili často jen různými druhy suchých travin a keřů.
Rozmnožování
Dobou páření jsou poslední dny jara nebo první měsíce léta. Asi po 11 měsících oslice rodí jedno mládě, dost dobře vyvinuté, už v druhém roce má normální velikost, plnou sílu má ale až v třetím roce. Když se zkříží osel s klisnou vznikne mula, zkřížením oslice a koně vznikne mezek.
Význam
Osel domácí je používán k nošení břemen, dokáže unést i 300 kilogramů. Kromě své síly poskytuje i mléko a maso. Oslí mléko je výživnější než kravské a egyptská panovnice Kleopatra VII. se v oslím mléku koupala pro udržení hladké pleti. Oslí maso se údajně přidává do pravého uherského salámu.
Přibuzné druhy
- Osel africký (Equus africanus) - předek osla domácího,
- Osel asijský (Equus hemionus),
- Kiang (Equus kiang).