Orcela tuponosá (Orcaella brevirostris) je delfín žijící v řekách a pobřežních vodách v Jihovýchodní Asii a Bengálském zálivu. V současnosti je na pokraji vyhynutí.

Alternativní názvy

- delfín tuponosý - Orca brevirostris - Orcaella fluminalis

Obecně

Orcelu tuponosou poprvé popsal Richard Owen v roce 1866 a pozoroval ji od roku 1852 v přístavu na východním pobřeží Indie. Druh byl původně řazen do samostatné čeledi orcelovití. Dnes je řazen do čeledi delfínů. Je jedním ze dvou druhů v rodu. V současné době existuje široká shoda na seznamu. Patří do čeledi Delphinidae. Orcela Tuponosá je geneticky velmi podobná s kosatkami. Brevirostris, druhové jméno pochází z latinského slova krátko-zobákovitý. V roce 2005 genetická analýza ukázala, že australské Snubfin delfíny lze nalézt na pobřeží severní Austrálie, a také že tvoří druhý druh v rodu Orcaella. Podobný druh lze nalézt na Borneu jde o Finless sviňuchy, které mimochodem delfíni vyvražďují. Je to jejich potrava.

Výskyt

Obývá tropické vody mezi Asií a Austrálií a často se odvažuje do ústí velkých řek a do některých částí Bengálského zálivu a jihovýchodní Asie. Příkladem sladkovodních vod, které obýva je Ganga, Mekong. Je k vidění na pobřeží Bornea, Sandakanu, Sabahu, Malaysie, Bruneje a řeky Mahakam. Vyznačuje se vysokou inteligencí, což je zjevné ve stylu plavby. Plave nízko když je světlo, když je tma plave více při vzduchu. V řece Iravadi v Zadní Indii byla orcela ulovena bezmála patnáct set kilometrů proti proudu. Není to tedy v pravém smyslu sladkovodní delfín, ale smíšenou i sladkou vodu (žije v braktické vodě)dobře snáší. Libuje si především v mělkých vodách (do 20 m), kde loví ryby. Je to obratný plavec, který se však potápí jen na krátkou dobu a pod vodou neuplave víc než kilometr. Jeho dýchací systém totiž není na dlouhé tratě s nedostatkem kyslíku stavěn. V Semayang Lake, východním Borneu delfíni vykonávají každodenní migrace z jezera do Mahakam a vracející se k jezeru ve večerních hodinách. Mohou se nacházet ve vzdálenosti až 1300 km proti proudu velkých řek. Tuponosí delfíni z Semayang jezera byly dříve pozorováni od Makam řeky až do Tengagarong a Samararinda. Od roku 1980, pravděpodobně v důsledku intenzivní činností spojenou s dřevařským průmyslem, již nejsou pozorováni v blízkosti těchto měst, ale pouze nad Muarakamen . Znehodnocování stanoviště může omezit rozšíření a početnost delfínů Tuponosých zejména ve sladkých vodách. Přehrady (Baird a Mounsouphom), jsou z těžby zlata za použití technik rtuti ničeny, zvýšenou sedimentaci v důsledku odlesňování a jiné změny v povodí, nadměrný rybolov, škodlivé rybolovné techniky (jedy a elektrické výboje), lodní doprava a hluk jsou všechno potenciální hrozby tohoto druhu. Pobřeží s doprovodnými procesy obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor. Důsledkem je nejprve přemnožení planktonu takzvaný vodní květ a posléze, po jeho masovém odumření nastává nedostatek kyslíku ve vodě (zejména u dna, kde ho odebírá tlení hmoty) a následné vymírání ryb a dalších organismů, zejména těch žijících u dna (toxické látky pocházející ze sinic, dekompozitorů a rozkládající se organické hmoty však mohou v extrémním případě působit na většinu, či celou rybí populaci i další organismy v potravním řetězci). Dostatečnému přístupu kyslíku do spodních vrstev brání pyknoklina - vrstva oddělující vodu s odlišnou hustotou. Tento jev se nazývá Eutrofizace. To je velký důvod k obavám. Druh se vyskytuje na Sunda a Sahul známé z Sungai Belawan Deli v severovýchodní Sumatře, Billitonu, severním pobřeží Východní Jávy, jižním pobřeží střední Jávy; ostrovy Bunguran (Natuna ostrovy), ústí řek podél pobřeží Sarawak, Brunej a Sabah, Seruyan a Mahakam říčních systémech, včetně Semayang, celé Jempang jezero, v Kalimantan Timur (východní Kalimantan), řece Kumai ve Středním Kalimantanu (střední Kalimantan), jiho-západních Sulawesi; Cenderawasihu (Geelvink Bay) v severozápadní Nové Guinea, jižní Nové Guineji Merauke z východního pobřeží do zálivu Papua, odtud na jih do severní Austrálie, kde se pohybuje v rozmezí od bodu Cloates v západní Austrálii asi do Gladstone v Queenslandu.

Ohrožení

V Laoské lidově demokratické republice je plánováno spousta velkých elektrických elektráren na pobřeží, na přehradě na řece Sekong-povodí a proudu Mekongu jsou hrozbou pro delfíny, rybí populace a zároveň pro místní obyvatelstvo. Tyto projekty by měli být přehodnoceny. Dolphin strategií pro jeho zachování by mělo zapojit místní lidi ve všech částech plánování a provádění procesu a měla by zvážit celý ekosystém řeky ne pouze jeden-druh přístupu (a Mounsouphom Baird, 1997). Stacey a Leatherwood (1997), zjistila, že zdánlivě nízkou početnost a nedávný pokles počtu delfínů Tuponosých jsou důvody k vážným obavám. Ve srovnání s mnoha jinými kytovci, je poměrně málo známo o tomto druhu. Znehodnocování stanoviště, je považována za nejdůležitější, co se týká ochrany a vedlejší úlovky v rybářských sítích je také rostoucí problém. Orcela je zákonem chráněná v Laoské LDR, ke nejsou delfíni téměř loveni. Je nezákonné chytat a obchodovat s těmito vzácnými zvířaty. Vlnu kritiky na sebe vrhají vesničani, kteří většinou věří v reinkarnační schopnost těchto delfínů a lové je a požívají jako svatý pokrm domění přenesení reinkarnační schopnosti na sebe. Orcanela byla držena v zajetí v Bournemouth Cairns (Austrálie), Jaya Ancol Oceanarium (Jakarta) a Surabaya Zoo (Indonésie). Program na Jaya Ancol Bournemouth byl zvlášť úspěšný. Jedna samice počala a porodila zdravé mládě(blíže v popisu).

Popis

Delfíni tuponosí jsou podobní běluhám, i když většinou úzce souvisí s kosatkami. Nejvíce je podobají Orcinus Orca. Mají velkou a tupou zaoblenou hlavu s nejasným ustním otvorem. Hřbetní ploutev, která se nachází asi dvě-třetiny podél hřbetu, je krátká, tupá a trojúhelníkovitá. Krk je mimořádně flexibilní, protože se váže pouze na první dva krční obratle. Ocas je také poměrně flexibilní. Má úzké, špičaté zuby s mírně rozšířenou korunou. Zuby jsou asi 1 cm na délku, a celkově jich je 17 až 20 (horních) a 15 až 18 (dolních) v každém kvadrantu. Lebka je charakteristická jejím kulovitým tvarem a rozsáhlou oblastí obličeje. Orcela nemá v srdci svěrače, žaludek se dále dělí na oddělení úzkými otvory. Ploutve jsou dlouhé a Široké. Lehce zbarvená po celém těle, ale o něco více bílou na spodní straně, než na zadní straně těla. Dospělí jedinci většinou váží 130 kilogramů a měří kolem 2,3 metru. Naměřená maximální délka je 2,75m. Stejně jako ostatní říční delfín, delfín Irrawaddy je plachý a cestuje v malých skupinách.

Reprodukce

Málo je známo o rozmnožování a chování delfínů, ale podle rybářů z Kampuchean, námluvní sezóna je od března do června, při 11-12 ° severní šířky. Tito rybáři říkají, že páření se dá pozorovat téměř denně, během tohoto období. Často k vidění jsou také zápasy mezi samci. Souloži předchází hodně hrátek, včetně honiček, nebo skoky s partnery, kdy často vyskočí z vody břicho k břichu. Během páření plavou ostatní kolem páru! Ridgway a Harrison roku 1989 vedli rozsáhlé studium o těchto delfínech. Ulovili je v oblasti Semayangského jezera. Mláďata z těchto delfínů se narodila v zajetí v Jakartě(šest stupňů severně od Semayangského jezera) v červenci a prosinci. Věk pohlavní dospělosti je neznámý. Je ale dokázáno, že někteří delfíni dosáhnou dospělosti od 4 do 6 let věku. Prenatální období samic trvá čtrnáct měsíců. Novorozeně narozené v zajetí v Jakartě bylo dlouhé 96cm a vážil 12,3 kg. Dvanáct dnů po mateřském mléku bylo poprvé odstaveno od matky. Jíst mrtvé ryby začalo ve věku šesti měsíců. Bylo zcela odstaveno od dvou let věku. Během prvních sedmi měsíců se jeho délka zvýšila o 57cm, hmotnost 32.7 kg. Průměrný věk pro schopnost páření a gravidity je začátek šestého roku života.a mají typický životnost 30 let. Delfín tuponosý je jediný delfín, který plive vodu během krmení a ve společnosti.

Ochrana

Mezinárodní ochrana proti lovu a obchodu poskytuje Mezinárodní unie pro ochranu přírody a Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Nicméně výkon je v pravomoci jednotlivých zemí. Tito delfíni jsou tříděni podle Mezinárodní unie jako kriticky ohrožený druh v Laosu, Malajsii, Myanmaru, na Filipínách a v Thajsku a ohrožené druhy v Bangladéši a Indii. Proto jsou právně chráněnI před lovem. V roce 2004 bylo pozměněno ustanovení, které zakazuje jakékoliv komerční využití, které by mohlo být v rozporu se zákonem této unie s druhy, kterým hrozí vyhynutí. UNEP-CMS akční plán pro zachování populací sladkovodních Delfínů tuponosých konstatuje, že větší využití chráněných území bude hrát klíčovou roli pro zachování populací sladkovodních delfínů tuponosých. Chráněná území ve sladké vodě by mohla být velmi účinným nástrojem ochrany. Stanoví základní oblasti ochrany přírody, kde rybolovné metody používané komerčními rybáři ze všech oceánů a některých sladkovodních oblastí( gillnetting) budou zakázány nebo přísně omezeny. Bude podporovat internetové portály na záchranu delfínů, návštěvnost ,pravidla a poskytování školení o bezpečném vypouštění zamotaných delfínů. Zahájí programy na vyrovnání rybářů za škody způsobené jejich sítím od zamotaných delfínů. Poskytnou alternativní nebo rozmanité pracovní možnosti pro rybáře. Podpoří používání lovných zařízení, které nepoškozují delfíny. Změnou nebo zřízením struktury poplatků za povolení k rybolovu, aby se gillnetting neopakoval. Zahájí experimentování s akustickou odpuzující a reflexní sítí . Na národní úrovni druhu spolu se všemi druhy kytovců, byl zařazen do seznamu indického zákona o ochraně přírody, který zakazuje prodej kytovců. Žádné jiné zvláštní právní předpisy týkající se delfína tuponosého nejsou, i když obecné předpisy na ochranu tohoto druhu v Austrálii. V jiných zemích jsou právní předpisy o ochraně přírodních stanovišť použitelné. I rybáři přišla na určité řešení a ještě z něj těží Irrawaddy delfíni jsou váčniví v práci s rybáří. Pasou ryby do sití jako psy ovce do ohrady. . V Barmě byly delfíni spozrování v reakci na rybáře, který zaťukal na stránkách jejich plavidel a pro delfíny to byla jakási signalizace k pastevectví. Na oplátku, rybář podělit o své úlovky s delfíny. Mimo hlavní zachování zóny, současná nařízení zakazující používání chytání ryb za žábry o velikosti 10 cm nebo větší by měla být prosazována (Kreb et al. 2007 zjistil, že většina dokumentovaných úmrtí Irrawaddy delfínů ve Mahakam bylo kvůli zapletení do sítí s oky o velikosti 10-18 cm). Dalších předpisů, které vyžadují časté docházky a zákaz nočního rybolovu by měl být rovněž přijat. Použití velkých uhelných bárek v úzkých přítocích musí být nahrazeno nějakou formou pozemní dopravy. Pravidelné hlídky jsou zapotřebí, aby se zabránilo nelegálním rybolovným technikám, jako je elektro-rybolov, jed, a vlečných sítí, a lepší ochrana je nutná pro tření ryb a okolí míst v oblastech s vysokou hustotou delfínů. Orcelu ohrožují zejména stavby hrází, které omezují přísun čerstvé vody. Ochránci vyjednávají s bangladéšskou vládou o vymezení ochranných zón. Priority pro zachování je studium přírody a dopadů lidské činnosti na obyvatelstvo, zejména v řekách a stanovišťích. Programy by měly být zahájeny v každém státě Rozsah a sdílení těchto říčních systémů by měl fungovat na spolupráci při snižování účinků rozvoje populace.

Světlo pro delfíny

Štastná novinka. Vědci, kteří zkoumali Orcelu tuponosou v Bangladéži a snažili se najít její stanoviště a doufali, že objeví, co největší počet těchto živočichů a uspěli. Tento velmi vzácný druh sladkovodního kytovce je k jejich překvapení ve velice hojných počtech uprostřed džungle. Do března roku 2009 se vědci obávali, že vyhyne a měli za to, že jich je pár stovek v mangrovníkových porostech Sundarbanu, jižní části delty Gangy. Nyní jich průzkumníci objevili téměř 6000. Svět byl o této novině informován na konferenci o ochraně mořských savců na Havaji Dřívě se všichni vědci shodovali na tom, že je tento savec vážně ohroženým druhem. Takže tento objev byl velice přijemným překvapením v oblasni fauny. Odborníci ovšem jedním dechem dodávají, že je potřeba zajistit přežití vzácných savců a že není vyhráno.