Nosorožec jávský

Latinský název:: Rhinoceros sondaicus
Výška v kohoutku:: 1,4-1,7 m
Délka:: 3-3,5 m
Hmotnost:: 1,4 t
Délka života:: 30-45 r
Délka březosti:: 16 m
Počet mláďat:: 1
Stav ohrožení:: Ohrožen

Informace
Taxonomie

Nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus) je jedním z nejvzácnějších velkých savců světa a současně nejvzácnějším nosorožcem. Podle odhadů přežívá na Jávě posledních padesát až šedesát jedinců, a ve Vietnamu dokonce méně než deset. Podobně ohrožený druh je také nosorožec sumaterský.

Popis

Je příbuzný s nosorožcem indickým, s nímž má podobný pancíř, ale s 3–3,5 m délky a 1,4–1,7 m výšky, je menší než jeho příbuzný. váží až 1,4 tuny. Jeho kůže je tlustá, šedá a holmá vyjma uší a konce ocasu, rozdělená hlubokými záhyby, které nad krkem vytvářejí jakési sedlo, je posetá bouličkami a uzlinami a nosorožci dodává vzhled, jako by měl na sobě pláty brnění. Jejich roh nebývá delší než 25 cm – u samců, u samic je malý nebo žádný. Dožívají se 30–45 let. Je to samotář s noční aktivitou, spásající mnoho různých rostlin. Nosorožec jávský byl zdecimován odleňováním nížin. Dodnes žijí jen dvě zbylé populace, které využívají existenci pobřežních mangrovových porostů a bambusových mokřin. samec je pravděpodobně teritoriální, značí své území hromadami trusu a loužemi moči – s eventuálními pohlavními partnerkami se setkává u vhodných bahnišť. Po šestnáctiměsíční březosti se rodí jedno mládě, které s matkou zůstává dva roky, možná i déle.

Biotop

Tento druh se vyskytuje především v nížinných tropických deštných lesích, kde se obvykle živí listy a výhonky stromů a keřů, občas i různými plody. Dříve se také vyskytoval v daleko větší oblasti především v nížinách podél řek, kde se živil i spásáním trávy.

Rozšíření

Areál rozšíření nosorožce jávského byl původně značně rozsáhlý. Poddruh Rhinoceros sondaicus inermis se vyskytoval v oblasti Bangladéše, Ásámu a Barmy; byl vyhuben nejspíše v 1. polovině 20. století. Poddruh Rhinoceros sondaicus sondaicus byl původně rozšířen na Malajském poloostrově, na Sumatře a Jávě. Nosorožec jávský na Malajském polostrově vymřel patrně v 30. letech, ovšem poslední fotografie pochází až z roku 1957; jedinec na ní zachycený však možná náležel druhu nosorožec sumaterský. Záhy byl vyhuben též na Sumatře a prakticky na celé Jávě, kde posledních asi 40–60 kusů přežívá v celkem stabilizované populaci v národním parku Ujung Kulon na nejzápadnějším cípu Jávy. Poddruh Rhinoceros sondaicus annamiticus se původně vyskytoval v Thajsku, Laosu, jižní Číně, Kambodži a Vietnamu a byl podobně jako Rhinoceros sondaicus inermis považován za vymřelého. Roku 1989 však byla velice překvapivě objevena velice malá populace v jižním Vietnamu, kde byl vyhlášen národní park Cat Tien nebo též Cat Loc. Podle průzkumu oblasti v roce 2009 přežívalo v Cat Tienu asi 3–6 nosrožců, jeden však byl na jaře roku 2010 nalezen upytlačený. Počet vietnamských nosorožců, pokud již zcela nevymřeli, je natolik nepatrný, že je populace považována za neschopnou delšího přežití, navíc mnoho let nebylo zjištěno jediné mládě. Objevení živých nosrožců ve Vietnamu však vzbuzuje jistou naději, že snad několik kusů mohlo přežít též v Laosu či jinde.

Taxonomie