Netopýr velký

Latinský název:: Myotis myotis
Výška v kohoutku:: 1,2-1,6 cm
Délka:: 6,5-8 cm
Hmotnost:: 18-45 g
Délka ocasu:: 4,8-6 cm
Délka březosti:: 60-70 d

Informace
Taxonomie

Netopýr velký (Myotis myotis) je jeden z nejhojnějších a největších netopýrů v ČR, který je současně také hojně rozšířený v Evropě mimo severských zemí.

Charakteristika

Hlava s tělem má 6,5–8 cm; ocas 4,8–6 cm; výška 1,2–1,6 cm; předloktí 5,5–6,8 cm; hmotnost 18–45 g, což je pro srovnání o něco větší velikost než má vlaštovka. Z horní strany je netopýr velký převážně šedohnědý a ze spodní strany pak šedobílý. Jeho srst dosahuje jen krátkých rozměrů.

Výskyt

Netopýr velký žije v přírodě v jeskyních, ale je schopný se přizpůsobit i k soužití s člověkem, kdy si buduje své hnízda na půdách starých domů, sklepech a štolách. V době letních měsíců vytváří kolonie v místech, kde není průvan. Některé kolonie čítají až 1000 jedinců. Na období zimního spánku vyhledává oblasti, kde by mohl osamotě přezimovat. Jedná se o místa, které nepromrzají a které se mohou nacházet i několik stovek kilometrů daleko od letních lovišť.

Potrava

Netopýr loví za tmy přibližně ve výšce okolo 5 až 8 metrů. Větší hmyz, živí se především nočními motýly a brouky, které lokalizuje pomocí ultrazvuku.

Rozmnožování

K páření jedinců dochází dvakrát do roka v období podzimu a jara, kdy následuje březost, jež se pohybuje okolo 60-70 dní. Mládě se rodí většinou jedno a během 40-50 dnů je schopné letu. Samostatné se stává přibližně po dvou měsících života. Netopýři velcí se páří na podzim a v zimě. Oplozené vajíčko však záhy ustrne ve svém vývoji a pokračuje v něm až následujícího jara. Při páření samec ovine samičku křídly a kousáním ji donutí setrvat na místě. Toto "objetí" může trvat někdy i tři hodiny a často v něm dvojice netopýrů setrvávají i poté, co celá kolonie odlétne na večerní lov. Kolem každého samce se shromáždí několik samic, někdy i deset až patnáct, které jsou přilákány pachem sekretu vylučovaným lícními žlázami. Na začátku léta je hlavním úkolem samic najít vhodné místo pro odchov mláďat. Důležité je, aby zde přes den bylo dostatečně teplo. Každý rok během června až července rodí samice jediné mládě, které je zpočátku slepé a holé, s růžovou kůži. Jeho hlavní starostí je pevně se držet matčiny srsti. Pokud spadne na zem, bývá jeho osud ve většině případů zpečetěn. Ve věku tří týdnů je již natolik vyspělé, že může samo létat. Porod, kojení a odchov mláděte jsou pro matku náročné. Poté co je mládě odstaveno, musí se samice snažit co nejrychleji nabrat zpět ztracenou hmotnost. Jen tak má šanci přečkat nadcházející zimu.

Taxonomie