Nártoun (Infrařád Tarsiiformes, jediná čeleď nártounovití, jediný rod Tarsius) je vyšší primát, který dostal své jméno podle extrémě dlouhého nártu. Kromě toho má také obrovské oči, s kterými vidí velmi dobře ve tmě. Živí se hlavně hmyzem, který loví ve skoku. V menší míře loví také ptáky a hady. Samice jsou březí 6 měsíců a poté rodí jediné mládě. Stres v zajetí jej někdy vede k tomu, že si ublíží, nebo se dokonce zabije. Nártouni žijí na Filipínách a několika okolních ostrovech.

Stavba těla

Tělo nártouna měří jen 10 - 18 cm a ocas přibližně 25 - 30 cm. Samci dosahují hmotnosti 120 - 140 g, samice jsou asi o 10 g lehčí. Třetinu jeho těla zabírá hlava s průsvitnýma ušima a obrovskýma očima, které mají v průměru až 1,5 cm a váhu až 6 g, což je více než váha celého jejich mozku. V poměru k tělu má nártoun největší oči ze všech savců. Kdyby byly oči člověka ve stejném poměru k tělu jako u nártouna, musely by být stejně veliké jako grapefruit. Na očích jim také chybí tapetum lucidum - reflexní vrstva sítnice oka, která se typicky vyskytuje u nočních živočichů a způsobuje zelený odlesk jejich očí. Podobně jako sova pálená dokáže nártoun otáčet hlavou téměř o 360°. Na koncích prstů má nártoun paličkovité polštářky. Má mohutné zadní končetiny a dobře vyvinuté stehenní svaly. Ocas je dlouhý a lysý s řídkým ochlupením na konci. Konec ocasu je ze spodní strany holý a jsou na něm papilární linie (otisk prstu), podobně jako např. u lidské ruky. Primáti, kteří se živí převážně hmyzem, mívají vysoké ostré hrbolky na stoličkách a krátké jednoduché střevo.

Způsob života

Přes den se nártoun ukrývá v dutinách stromů. V noci vyráží lovit. Pohybuje se po tenkých větvičkách stromů a přeskakuje ze stromu na strom až šestimetrovými skoky. K udržení ve větvích mu velmi pomáhají dlouhé prsty s bambulkovitými polštářky a také ocas, který využívá jak na držení, tak jako kormidlo při letu. Nártouni mají výtečný zrak, čich i sluch a jsou tedy velmi dobrými a rychlými lovci. Žijí v rodinných skupinách, které čítají 4 až 6 exemplářů. Ve skupině žije většinou samec, jedna či více samic a několik mláďat, která se ještě neosamostatnila. Samice rodí počátkem období dešťů (listopad, prosinec) po 6 měsících březosti jediné mládě. V zajetí se nártouni množí jen velmi málo. Dožívají se 8 - 12 let. Většina populace se však dříve stane kořistí kočkovitých šelem a krajt. Loví jej i kočka domácí, takže je ohrožen i v okolí vesnic. Kořistí se stává především ve dne, kdy se ukrývá v dutinách stromů a má snížené šance úniku. Potravou je nártounovi hlavně pralesní hmyz (mravenci, sarančata, švábi, brouci), ale také štíři a drobní obratlovci jako ještěrky, hadi, netopýři, malí ptáci a hlodavci. Denně potřebuje 10 až 15 gramů potravy, což je vzhledem k velikosti poměrně dost. Rostlinnou stravou se nejspíš vůbec neživí. Nártoun si své území značkuje močí a výměškem žláz. Teritorium si vymezuje i akusticky při každodenní ranní a večerní komunikaci samce se samicí. Jeden kilometr čtvereční obývá až 200 jedinců, jsou však odkázáni na prales a jeho vypalování tak může zlikvidovat celé populace. Sledování nártouna v přirozeném prostředí je značně problematické, neboť patří mezi noční zvířata a má velmi citlivé smysly, takže se člověku dokáže snadno vyhnout. O některých druzích toho proto zatím moc nevíme.

Zajímavosti

Nártoun byl pro svou obratnost v lovu a malý vzrůst předlohou rytíře Yody z Hvězdných válek - ptáky dokáže lovit za letu během skoku ze stromu na strom. Mnoho lidí si také povšimne velké podobnosti nártouna s Glumem z Pána prstenů.

Druhy

Prohlubováním a zpřesňováním poznatků dochází ke změnám v taxonomii, postupně se vyvíjí zařazování skupin zvířat do rodů, druhů nebo podruhů. Obdobná situace je i při zatřiďování nártounů. Rozlišují se následující druhy: - nártoun celebeský (Tarsius tarsier) Erxleben, 1777 - nártoun Dianin (Tarsius dentatus) Miller et Hollister, 1921 - nártoun drobný (Tarsius pumilus) Miller et Hollister, 1921 - nártoun filipínský (Tarsius syrichta) Linnaeus, 1758 - nártoun lariang (Tarsius lariang) Merker et Groves, 2006 - nártoun pelengský (Tarsius pelengensis) Sody, 1949 - nártoun sanghirský (Tarsius sangirensis) Meyer, 1897 - nártoun tumpara (Tarsius tumpara) Shekelle et al., 2008 - nártoun západosundský (Tarsius bancanus) Horsfield, 1821 Podle IUCN jsou považováni: - nártoun filipínský za téměř ohrožený druh, - nártoun celebeský, nártoun Dianin a nártoun západosundský za zranitelné druhy, - nártoun pelengský a nártoun sanghirský za ohrožené druhy* nártoun filipínský za téměř ohrožený druh, - nártoun celebeský, nártoun Dianin a nártoun západosundský za zranitelné druhy, - nártoun pelengský a nártoun sanghirský za ohrožené druhy.