Načítání obsahu, prosím počkejte
Moudivláček lužní

Moudivláček lužní

Latinský název:
Remiz pendulinus
Délka:
11 cm
Hmotnost:
9 kg
Rozpětí křídel:
16-17,5 cm
Stav ohrožení:
Ohrožen

Moudivláček lužní (Remiz pendulinus) je malý zpěvný pták z čeledi moudivláčkovití.

Popis

-Délka těla: 11 cm -Rozpětí křídel: 16 - 17,5 cm -Hmotnost: 9 g Moudivláček lužní je nápadný pták se zavalitým tělem, poměrně krátkým ocasem a tenkým zašpičatělým zobákem. Má rezavohnědý hřbet, šedobílé letky, černobílý ocas, černé končetiny, růžovobílý zobák, hnědobílé břicho, bílou hlavu s výraznou černou obličejovou masku, která bývá u samců o něco větší než u samic. Mladí ptáci černou masku postrádají a hlavu mají zcela šedohnědou.

Rozšíření

Poměrně hojně se vyskytuje v západní Asii, ve střední, jižní a východní Evropě, odkud se v poslední době pomalu šíří směrem na západ. V Evropě zaujímá celkovou plochu 1 - 10 000 000 km2, na které žije odhadem v současné době více jak 420 - 840 000 jedinců. V posledních 10 letech však jeho početnost klesla o celých 30 %, což má na svědomí především ztráta přirozeného biotopu. V České republice se jedná o ohroženého letního hosta, který se u nás zdržuje od dubna do října, kdy migruje do jihozápadní Evropy a na pobřeží Středozemního moře. Nejhojněji se přitom vyskytuje v Polabí, Podkrušnohoří, jihočeské rybniční pánvi, jižní a střední Moravě a na Ostravsku. Obývá rašeliniště a vlhké listnaté lesy v blízkosti vodních toků, bažin, rybníků a jezer s dostatečně zarostlými břehy.

Chování

Moudivláček lužní je skrytě žijící pták. Nejčastěji můžeme tedy jeho přítomnost zaznamenat díky hlasu. Ozývá se tenkým a protáhlým, pomalu klesajícím „síííh“, které je o něco protáhlejší a slabší než volání strnada rákosního. Podobně jako sýkory je velice hbitý a neustále poskakuje a přelétává z jednoho místa na druhé. Živí se především drobným hmyzem, pavoukovci a občas i semeny různých druhů rákosu. Samec během května postaví zvláštní hnízdo, zavěšené na větvi stromu nebo na rákosu, které je u vrcholu zúžené a dole kulovité se vstupním otvorem na jedné straně. Jako stavební materiál slouží nejčastěji chmýří semen listnatých stromů. Během doby, kdy samec toká, samice poletují kolem a vybírají si hnízdo, do kterého nakladou vejce. Ročně mívá jednu až tři snůšky po 1 - 8 vejcích o velikosti 14 × 10 mm. Na vejcích sedí 13 až 14 dní většinou pouze samice, byly však zaznamenány i případy, kdy se na zahřívání vejcí podílel i samec. Mláďata poprvé vylétávají z hnízda ve 20. dni života, ale ještě několik dnů v něm nocují.


Zdroje:  Wikipedie