Manská kočka, též Manx je pradávné plemeno, které vzniklo přirozeně a je dodnes drženo na ostrově Man. Sedlácké obyvatelstvo ostrova ho dodnes využívá jako lovce myší a oblíbené domácí zvíře.

Historie

Pochází z ostrova Man, který leží v Irském moři. Toto plemeno je známé již od konce 19.století. Je rozšířená hlavně v Anglii, ve Skandinávských zemích a Americe. Plemeno uznávají organizace GCCF, FIFé, CFA, TICA. Zmínky o importu jsou již z roku 1830. Na výstavách koček ve Spojených státech a v Evropě bylo plemeno prezentováno už kolem roku 1890. Velký zájem milovníků koček ze zahraničí v 50.letech vedl k založení státní chovné stanice na ostrově Man. Plemeno je na ostrově Man oficiálně chráněné. Ve zbytku světa se na kočku bez ocasu pohlíží jako na kuriozitu, na ostrově Man jsou ale zvláštní kočky s ocasem.

Vzhled

Má poměrně velkou a kulatou hlavu s tvářemi, které vypadají trochu otekle. Nos má lehce ohnutý. Uši má na koncích zašpičatělé, posazené vysoko, mírně skloněné dopředu. Oči má stejné jako ostatní evropské krátkosrsté kočky. Tělo má krátké, svalnaté a trochu mohutné. Krk má krátký, záda a bedra má lehce vypouklá, hrudník má široký. Nohy má pevné a urostlé. Zadní nohy má o něco delší a silnější, než přední. Srst má jemnou, měkkou, krátkou i dlouhou. Zbarvení může mít libovolné, podobné s evropskými krátkosrstými kočkami. Rozlišujeme se 3 druhy koček: - stampi (stumpy) - s ocasem, který zůstal jen v počátečním stádiu růstu a má který má jen 2 až 3 obratle - rampi (rumpy) - bezocasé, které mají místo ocasu mělkou prohlubeň a zhuštěnou srst do malého střapce - teli mansk (taily manx) – s ocasem, které tomuto plemeni přinášejí novou krev Při spáření Manských koček jednoho druhu mezi sebou, kočky nemohou mít potomka,plod v samici zahyne. Potomky lze získat jen křížením bezocasých koček s těmi, které mají ocas.

Povaha

Má klidný, vyrovnaný charakter a chová se velmi přátelsky k člověku. Je též dobře přizpůsobivá. Ikdyž nemá ocas, dokáže velice dobře šplhat a lézt. Při dobré péči se může dožít vysokého věku.