Lipicán (slovinsky Lipicanec) je koňské plemeno úzce spojené se Španělskou jezdeckou školou ve Vídni. Počátky chovu těchto koní sahají do 16. století a do slovinské vesnice Lipica, podle níž nese celé plemeno své jméno.

Historie chovu

Rok po založení hřebčína v Kladrubech rozhodl cisař Rudolf II roku 1580 o založení dalšího chovatelského centra nedaleko Terstu u Jadranu. V rakouském Piberu nedaleko Grazu je chovná základna lipicánů pro Vysokou španělskou jezdeckou školu ve Vídni (Spanische Hofreitschule). Zde se chovají koně od roku 1920 s výjimkou válečných let za druhé světové války, kdy byl chov přesunut do městečka Hostouň na Domažlicku. Menší počet lipicánů najdeme také na Slovensku v městečku Topoľčianky , dále pak v Maďarsku a v Srbsku.

Popis plemene

Je to středně velký teplokrevník, zástupci tohoto plemene mají většinou bílou barvu srsti. Je to kůň velmi mírumilovný, hodný, vyniká svojí učenlivostí a proto se hodně používá v cirkusech a jezdeckých školách. Je také vhodný jako kůň jezdecký nebo kočárový. Není tak rychlý, ale je spíše vytrvalý. Je blízký příbuzný kladrubského plemene.

Chovné linie

V chovu lipicána bylo založeno šest linií podle šesti hlavních hřebců, kteří se považují za zakladatele slavných kmenů. Byli to: - Favory - plavák, narozený v roce 1779 v hřebčíně v Kladrubech nad Labem - Maestoso - kladrubský bělouš, narozený roku 1773 - Conversano - vraník, narozený v roce 1767 - Neapolitano - hnědák, narozený v roce 1790 - Pluto - bělouš španělského původu, narozený v roce 1795 - Siglavy - pravý arabský hřebec, nar. v roce 1810, import z Arábie