Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) je jediný zástupce čeledi lelkovitých (Caprimulgidae) žijící v Česku, kde se jakožto letní host zdržuje v rozmezí od dubna až do začátku srpna.

Popis

Dorůstá 25-28 cm a v rozpětí křídel měří 57-64 cm, je štíhlý, celý převážně černo-šedo-hnědý, s velkýma černýma očima, nápadně malým zobákem a dlouhými úzkými křídly. Pohlaví jsou si velmi podobná, samci mají však na rozdíl od samic bílé skvrny na ocase a křídlech. Na jihu Evropy žije velmi podobný lelek rudokrký (C. ruficollis) Hlas Samci se ozývají kolísavým cvrčivým „orrrrorrrr“.

Rozšíření

Vyhledává otevřené lesy, vřesoviště a slatiny na rozsáhlém území Evropy i západní, jihozápadní a střední Asie. Jedná se o tažný druh zimující v Africe, kde jižně zasahuje až po Jihoafrickou republiku (viz mapka rozšíření). Výskyt v ČR Lelek hnízdil původně v nižších polohách celého území České republiky, v posledních desetiletích však stále ubývá a z mnoha oblastí zcela vymizel. Dnes hnízdí pravidelně především na Hodonínsku (největší populace u nás), dále v severních Čechách (Ralsko) a v jižních Čechách (Třeboňsko). Mezi lety 1985–89 byla jeho početnost v Česku odhadována na 600–1200 párů, v letech 2001-2003 již jen na 400-700 párů.

Etologie

Je aktivní v noci, den tráví přitisknut ke stromu nebo k zemi, kde spoléhá na své maskovací zbarvení. Živí se můrami a jiným větším nočním létajícím hmyzem. Hnízdí v rozmezí od června do srpna, a to jednou nebo dvakrát ročně. Hnízdo nestaví, vejce klade přímo na zem, nejčastěji mezi kapradiny nebo kamení. V jedné snůšce jsou 2 bílá, tmavě skvrnitá vejce elipsovitého tvaru, na jejichž 17-20 denní inkubaci se podílí střídavě oba rodiče.

V češtině

V češtině existuje (na rozdíl od jiných jazyků) idiom chytat lelky (synonymum lelkovat), jenž znamená lenošit. Na jazykových hříčkách založených na tomto frazému je vystavěna píseň Lelek Karla Plíhala, jejíž úvodní sloka zní: Nároky nemám nijak velký, hned po pracovní době du tak jako vždycky chytat lelky stará je dělá k vobědu