Kůň Převalského

Latinský název:: Equus przewalskii
Výška v kohoutku:: 125-145 cm
Délka:: 200-220 cm
Hmotnost:: 250-320 kg
Délka života:: 20-30 r
Délka ocasu:: 60 cm
Délka březosti:: 333-345 d
Počet mláďat:: 1
Stav ohrožení:: Ohrožen

Informace
Taxonomie

Kůň Převalského (Equus przewalskii) je jediný žijící předek našeho zdomácnělého koně. Dnes už se s ním nesetkáváme téměř nikde jinde než v zoologických zahradách, mj. v Praze. Před několika lety bylo za spolupráce Zoo Praha několik zvířat vypuštěno do volné přírody v Mongolsku, původní oblasti rozšíření koní Převalského. Žije v soudružných dlouhodobých stádech, která cestují do velkých vzdáleností vyhledávat potravní zdroje – trávu, listy a pupeny. Typické stádo vede starší klisna a jsou v něm ještě 2–4 další klisny, jejich mláďata a jeden hřebec, který se pohybuje na okraji stáda. Po březosti trvající 333–345 dní se rodí jedno hříbě.

Historie plemene

Kůň Převalského je pravděpodobně přímým potomkem prakoně Equus caballus. Na území stepí a pouští střední Asie divoký kůň přežíval nerušeně až do doby, kde zde došlo k rozvoji pastevectví. Pak jej pastevci začali honit a jako konkurenta svých stád dobytka vybíjet. Zbylo z něj jen několik ojedinělých kusů. Měl tehdy různé označení, Kirgizové jej pojmenovali kertag, Mongolové tache a Číňani jema. Druhým z předků dnešních koní byl Tarpan, ten ovšem útok člověka nepřežil.

Znovuobjevení druhu

Až do poloviny 19. století o tomto divokém koni věděli jen mongolští kočovníci, kteří putovávali po okraji pouště Gobi. Jeho objevením pro světovou veřejnost začal dobrodružný lov, který koně Převalského přivedl na pokraj vyhubení. Roku 1879 propátrával Nikolaj Prževalskij, plukovník a kartograf carské ruské armády, okolí hor Tachin Schack. Několikrát přitom zahlédl celá stáda divokých koní, která ale nedokázal identifikovat. Vzpomínky na vzhled těchto koní se nedokázal zbavit, a tak se na ně začal vyptávát místních obyvatel. Jeden lovec mu nakonec přenechal kůži uloveného koně. Przewalski ji odvezl do Moskvy a ukázal ji přírodovědci Poljakovovi. Ten ji prozkoumal, popsal a zaznamenal znaky divokého koně a pojmenoval ho po jeho objeviteli Przewalském.

Kam do Zoo

Kromě pražské zoo chová Koně převalského ještě Zoo Brno a Zoo Chomutov.

Plemenná kniha v Praze

Do Prahy kertagy přivezl obchodník se zvířaty Hagenbeck. Pražská ZOO má s chovem dobré výsledky a vede celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu koně. Do roku 1988 se jen zde narodilo 150 hříbat a bylo tak možné vypustit několik jedinců zachráněného druhu zpět na pastviny v původní domovině. Je prudký a agresivní a je téměř nemožné ho zkrotit.

Taxonomie