Krkavec velký (Corvus corax) je velký černý pták z čeledi krkavcovitých. Je největším pěvcem České republiky. Je chráněný zákonem jako ohrožený druh.

Popis

Krkavec velký dorůstá velikosti kolem 50 centimetrů a hmotnosti 1,5 kilogramu. Krkavec velký je velký černý pták s mohutným vysokým zobákem, na rozdíl od podstatně menšího havrana polního má opeřený kořen zobáku. Jeho šat je černý s kovovým leskem, na hrdle mu charakteristicky odstává peří. Jeho křídla jsou dlouhá a i na konci široká, prstovitě zakončená jako u některých dravců. V rozpětí křídel dosahuje kolem 1 metru. Krkavec má klínovitý ocas, který jej v letu odlišuje od havrana polního a vrány obecné. Let krkavce je klidný s volnými rázy křídel, někdy klouzá zvolna vzduchem. Umí dobře plachtit. Za potravou se ochotně snáší i na zem, ale zůstává ostražitý. Krkavec velký je znám svou opatrností a nedůvěřivostí.

Rozšíření

Krkavec velký je holarktický druh, obývá celou severní polokouli. Jeho domovem je takřka celá Evropa, Asie a severní Afrika. Obývá lesnaté oblasti hornatin a vrchovin, nevyhýbá se ani lesnatým oblastem nížin. Ve středověku byl na území Čech a Moravy hojně hnízdícím ptákem. Kvůli pronásledování a změnám v hospodaření krkavců značně ubylo. Z Čech a Moravy na dlouho vymizel. Až v roce 1968 znovu zahnízdil v hukvaldské oboře v okénku zříceniny hradu, zřejmě v témže roce hnízdil i v Jeseníkách. Postupem času se rozšířil zpět do Čech. Jeho rozšíření je někdy dáváno do souvistlosti s trvalým výskytem velkých šelem, na jejichž zbytcích kořisti se krkavci živí.

Tah a hnízdění

Je stálý. V mimohnízdním období se potuluje v okolí hnízda. Žije osamoceně v trvalých párech po mnoho let. Na hnízdiště se vrací kolem února, kdy začíná se stavbou či opravou starého hnízda, které si staví na vysokých stromech a na nedostupných skalách. Své hnízdo používá po několik let, takže za několik let může být nápadné svými rozměry. Vlastní stavbu a úpravy provádí samice, zatímco samec přináší stavební materiál – větévky, trávu, mech. Do hnízda snáší 5 až 6 modrozelených černohnědě, šedohnědě a šedě skvrnitých vajec, které zahřívá samice. Samice sedí většinou sama, doba sezení je 20 až 21 dní. Krmí oba rodiče.

Potrava

Krkavec velký není co do potravy nijak specializovaný, dovede se do značné míry přizpůsobit nabídce okolního prostředí. Jako všežravec se živí se lovem drobných obratlovců (hlavně hlodavců, zajíců a ptáků), vajíčky ptáků, různými semeny, jako mrchožrout nebo také odpadky na skládkách. Hlavním druhem potravy krkavce jako predátora jsou malí hlodavci (především hraboši, v tundře také lumíci). Na sopečných ostrovech Středozemního moře jsou významnou složkou potravy krysy. Jako mrchožrout byl krkavec pozorován v Arktidě nejčastěji na mrtvolách sobů a zajíců.