Načítání obsahu, prosím počkejte
Křepel kalifornský

Křepel kalifornský

Latinský název:
Callipepla californica
Výška v kohoutku:
24-28 cm

Křepel kalifornský (Callipepla californica) je malý hrabavý pták z čeledi křepelovitých.

Popis

Dospělý jedinec průměrně 24 - 28 cm. Má zavalité, nápadně zbarvené tělo s krátkým ocasem, šedým zobákem, šedomodrými boky s bílými pruhy a charakteristickou chocholku na hlavě z 6 tmavých per. Samec má černou hlavu s bílou obličejovou maskou, světlým čelem a hnědým zátylkem, hnědý hřbet, šedomodrou hruď a světlé břicho. Samice a mladí jedinci se podobají samci, ale postrádají bílou obličejovou masku a na hlavě a prsou jsou hnědožlutí. Jeho nejbližším příbuzným je podobný křepel přilbový, který má delší chocholku a výrazněji zbarvenou hlavu. Oba druhy se od sebe vývojově oddělily asi před 1 - 2 miliony lety, tedy během pozdního pliocénu a na počátku pleistocénu.

Rozšíření

V minulosti se křepel kalifornský hojně vyskytoval na loukách, zemědělsky obdělávané půdě a lesních houštinách na západě a jihozápadě Spojených států, v důsledku lidské aktivity však v mnoha oblastech jeho početnost viditelně poklesla. V minulosti byl představen do mnoha jiných zemí včetně Britské Kolumbie, Havaje, Chile, Nového Zélandu, ostrova Norfolku nebo Tasmánie.

Ekologie

Patří mezi velmi společenské ptáky, obvykle žije v nevelmi početných hejnech. Většinu času tráví na zemi, vzlétá většinou pouze v okamžiku přímého ohrožení. Je všežravý a svou potravu vyhledává výhradně na zemi. Požírá listy, bobule a různé plody, v menší míře také drobný hmyz. Hnízdo v podobě mělké jamky vystlané rostlinou vegetací si staví nejčastěji pod kořeny nebo na jiném místě, kde je dobře zamaskováno. Snůška bývá velmi početná, mnohdy čítá i více jak 12 vajec. Mláďata se líhnou po 18 dnech a pečují o ně oba rodiče. Při vhodných podmínkách může mít samice i více jak jednu snůšku ročně, o mláďata vždy pečuje stejný samec.

Změna v zařazení

Čeleď křepelovitých byla ještě donedávna součásti čeledě bažantovitých, kde byla považována za pouhou podčeleď. Morfologická a molekulární analýzy však objasnily vzájemné vztahy a potvrdily platnost osamostatnění této čeledě.


Zdroje:  Wikipedie