Krahujec obecný (Accipiter nisus) je malý dravec z čeledi jestřábovitých rozšířený v Evropě, střední a východní Asii a severní Africe.

Popis

Délka těla: samec: 30 - 33 cm samice: 35 - 39 cm Rozpětí křídel: samec: 60 - 63 cm samice: 74 - 79 cm Hmotnost: samec: 150 g samice: 280 g Krahujec obecný je štíhlý pták s krátkými a širokými křídly, poměrně dlouhými žlutými končetinami, krátkým šedým zobákem a dlouhým ocasem. Samec má břidlicovitě šedý hřbet a křídla, bíločervené břicho s černým příčným pruhováním, samice je výrazně větší, má hnědošedý hřbet a křídla a bílé břicho s černým pruhováním bez červeného zbarvení. Mladí ptáci mají hnědě zbarvený hřbet a hnědé pruhování na břiše. V České republice nám hrozí záměna pouze s výrazně větším a silnějším jestřábem lesním.

Chování

Krahujec obecný žije skrytým způsobem života v lesích, zvláště jehličnatých, ale v zimě ho můžeme spatřit i v parcích nebo jiných stromových porostech poblíž lidských sídel. Většina populací je stálá, včetně té v Česku, ačkoli ptáci ze severnějších evropských oblastí migrují do severní Afriky, severoasijské populace zase převážně do severní Indie. Jeho potravou se většinou stávají drobní ptáci (vrabci, kosi, pěnkavy, sýkory) a jejich mláďata, ačkoli výjimečně loví i menší druhy savců, nevelký hmyz nebo některé druhy žab. Na svou kořist číhá na pozorovatelně ve větvích stromů, pokud je to nutné, tiše ji následuje a poté překvapí náhlým výpadem. Často se uchyluje k aktivnějšímu způsobu lovu: Prolétává svým revírem bez předem určeného cíle a snaží se zaskočit nic netušící kořist nečekaným vpádem. Zaměřuje se především na nepřehledné a členité úseky (křoviny, husté lesy, zastavěná území...). Létá skrytě (těsně nad zemí, podél stěn, prolétává křovinami a stromy...), aby byl kořistí spatřen co možná nejpozději a mohl se jí zmocnit dříve, než stihne patřičně zareagovat. Nijak často se neozývá. Občas u něj můžeme zaslechnout kejhavé „kee-kee-kee-kee“, na hnízdě se většinou ozývá rychlým „kjukjukjukjukju“. Své hnízdo si krahujec obecný staví na stromech v nevelkých výškách, většinou ve větvích smrků nebo jedlí. Hnízdí od dubna do července a ročně klade jednu snůšku obsahující 4 až 6 vajec. Samice na vejcích sedí po dobu 33 dnů. Při hnízdění je vysoce zranitelná a spoléhá pouze na to, že ji díky jejímu zamaskování predátor nespatří. Mláďata opouštějí hnízdo zhruba po 30 dnech života.

Výskyt a stav v Česku

Dle vyhlášky 395/1992 Sb. jde v České republice o kriticky ohrožený a tudíž přísně chráněný druh.

Poddruhy

- A. nisus nisus - Evropa, Malá Asie, západní Sibiř - A. nisus nisosimilis - východně od Sibiře - A. nisus melaschistos - střední Čína, severní Indie - A. nisus wolterstorffi - Korsika a Sicílie - A. nisus granti - Kanárské ostrovy a Madeira - A. nisus punicus - severní Afrika