Kočka cejlonská

Latinský název:: Prionailurus rubiginosus
Délka:: 35-48 cm
Hmotnost:: 1,1-1,6 kg
Délka ocasu:: 15-25 cm
Délka březosti:: 67 d
Počet mláďat:: 1 2
Stav ohrožení:: Ohrožen

Informace
Taxonomie

Kočka cejlonská (Prionailurus rubiginosus) je spolu s africkou kočkou černonohou nejmenší kočkovitá šelma.

Popis

Srst je šedá, šedohnědá nebo načervenalá, s rezavými tečkami. Z temene hlavy se táhnou čtyři tmavé pruhy, břicho je bílé s černými tečkami. Cejlonská kočka se podobá příbuzné kočce bengálské, ale kresba je méně zřetelná.

Rozšíření a stanoviště

Poddruh P. rubiginosus rubignosa, žije na indickém subkontinentu, ostatní dva poddruhy se vyskytují pouze na Srí Lance. V Indii jsou rozšířené hlavně na jihu, menší populace žijí také severněji, ve státech Gudžarát, Džammú a Kašmír. Indický poddruh žije v suchém tropickém lese a v křovinách, cejlonské poddruhy naproti tomu obývají horské tropické deštné pralesy. Tento rozdíl ve stanovištích jednotlivých poddruhů je zřejmě způsoben konkurencí dalších druhů malých koček, které jsou větší než kočka cejlonská a proto jsou schopné ji vytlačit. Na Srí Lance je to kočka bažinná, která dává přednost otevřené krajině, v Indii je to kočka bengálská, která naopak preferuje vlhčí lesy a blízkost vody.

Biologie

O chování kočky cejlonské v jejím přirozeném prostředí je toho známo jen velmi málo. Jsou převážně noční, samotářské a velmi teritoriální. Přes den se skrývají ve větvích stromů nebo v dutinách. Dobře šplhají a většinu času tráví na stromech. Pravděpodobně se živí malými obratlovci, jako jsou hlodavci, ptáci a ještěrky. Podle některých zpráv napadá také drůbež, když k tomu má příležitost (IUCN, 1996). Březost trvá 67 dní, v jednom vrhu bývá jen jedno nebo dvě koťata. Obvykle se rodí v dubnu, samice vrhá mláďata v doupěti, někdy i na půdách domů.