Kasuár přilbový či kasuár jižní (Casuarius casuarius) je velký pták a typický představitel rodu Casuarius, který obývá tropické deštné lesy v severovýchodní Austrálii, východní Indonésii na Nové Guinee a na ostrovech Aru a Seram. Patří také k mnoha ptákům, které popsal v 18. století zoolog Carl Linné ve své práci Systema Naturae.

Popis

Kasuár je svým vzhledem zřejmě nejpodobnější svým předkům z celého řádu běžců. Je to nelétavý pták s tvrdým a tuhým peřím, které ho chrání v hustém porostu v pralesech. Nejnápadnějším znakem je však jeho většinou hnědá „přilbice“, podle které získal i český název a kterou používá k rozrážení hustých porostů pralesů, ale také s její pomocí vydolávají potravu. Nápadná je i jeho modrá tvář a krk, červený zátylek a dlouhé kožovité přívěsky, které jsou zbarveny červeně. Křídla jsou redukovaná do podoby ostrých ostruh, zakrněla během vývoje. Zato má krátké a dost silné nohy s ostrými drápy, které fungují doslova jako dýky. Pokud je kasuár zahnán do úzkých či se cítí ohrožen, vyskočí a drápy může způsobit vážná zranění i lidem, smrtelná jsou však tato zranění jen ojediněle. Peří se u samic i samců liší, ale samice je mohutnější a má větší a delší helmici. Nedospělý pták má prosté hnědé peří. Kasuár přilbový je největší zástupce se nejčastěji pohybuje pro samice okolo 58 kg pro samce okolo 30kg. Délka těla může dosáhnout až 1,5 m.

Způsob života a ochrana

Kasuár přilbový je převážně býložravec, který při hledání potravy natáhne hlavu a přilbou si razí cestu hustým pralesem, kde hledá semena, spadlé plody stromů nebo bobule, příležitostně také larvy hmyzu či drobné savce. Většinu roku žije tento pták samotářsky a s opačným pohlavím se setkává až v období rozmnožování, které trvá od června do října a při kterém samci zaberou teritorium o rozloze 1-5 km čtverečních. Samec si své teritorium důkladně hlídá a pokud by do něho vstoupil jiný nevítaný samec, ihned se pustí do velice agresivního boje. Samci postaví z listů a travin velké hnízdo umístěné na zemi. To mívá 5-10 cm na výšku a až 100 cm na šířku. Tyto hnízda staví převážně ve vysoké trávě, pod keřem nebo v jiném úkrytu, aby nebyli tak nápadní a nestali se snadnou kořistí svých predátorů. Samice do něj po spáření snese 3-6 velkých vajec, které měří zhruba 138 mm x 95 mm. Vejce jsou nejprve hráškově zelená a spolu s časem začnou blednout. Samice se mohou za rok i třikrát spářit, o vejce se nestará, sedí na nich samec a to cca 40 dní. Vylíhlá mláďata jsou pruhovaná, postupem času rezavá s malým náznakem přilbice. Mláďata dospívají ve věku 2,5 - 3,5 let, kdy získávají podobu dospělce a v přírodě se mohou dožít i 18, vzácněji 20 let, v zajetí podstatně více. Kasuáři jsou také zdatnými plavci. Dříve býval kasuár poměrně běžným druhem ve své lokalitě rozšíření, ale dnes tomu díky narůstajícímu ohodnocen jako zranitelný druh .

Poddruhy

- C. c. aruensis - C. c. bicarunculatus - C. c. bistriatus - C. c. casuarius - C. c. johnsonni - C. c. lateralis - C. c. sclaterii - C. c. tricarunculatus - C. c. violicollis

Kam do ZOO

V České republice se kasuáři přilboví chovají v Zoologické zahradě Zlín, Brno, Liberec a Praha.