Karakal (Caracal caracal, dříve Felis caracal) je kočkovitá šelma střední velikosti – délka dosahuje zhruba 65 cm plus 30 cm ocas. Je podobný severněji žijícímu rysovi, s nímž je příbuzný, na rozdíl od něj však je útlejší, má delší nohy a krátkou jednobarevnou srst (může být vínově červená, šedá nebo písková). Pouze mláďata mají červenavé skvrny na spodní straně; dospělí jsou bez kresby vyjma černých skvrn nad očima. Také uši jsou černé, a na konci opatřené dlouhými chomáčky chlupů. Karakal znamená turecky „černé ucho“.
Rozšíření a početnost
Karakal se vyskytoval od severozápadní Indie a Aralského moře až po Jižní Afriku; dnes je na většině původního areálu vyhuben. Jeho habitatem jsou stepi, buše a polopouště, avšak pravým písčitým pouštím se vyhýbá. Vydrží dlouho bez pití, pouze s tělesnými tekutinami kořisti.
Biologie
Jeho potravu tvoří převážně zajíci, damani a menší druhy antilop, které doplňuje hlodavci a ptáky. Loví převážně v noci, v chladném období i ve dne. Žádná kočkovitá šelma srovnatelné velikosti se mu nevyrovná rychlostí běhu. Ve starověku byl v Egyptě i Indii cvičen k lovu zvěře podobně jako gepard. Také dobře šplhají a někdy vytáhnou svou kořist do koruny stromu, podobně jako to dělá levhart skvrnitý.
Karakalové jsou samotáři, každý jedinec má vlastní teritorium. Pářit se mohou celoročně, samice se páří s více samci.
Po 11 týdnech březosti se rodí obvykle 2 koťata. Samice je porodí v opuštěné noře hrabáče kapského nebo dikobraza a stěhuje je skoro každý den, aby je ochránila před predátory. V šesti měsících věku jsou koťata samostatná. Karakal se může dožít až 18 let.