Kalous pustovka (Asio flammeus) je „ušatá sova“ z čeledi puštíkovítých. Jde o jednu z nejrozšířenějších sov světa, vyskytuje se na všech kontinentech kromě Austrálie a Antarktidy. V České republice běžně protahuje a zimuje, hnízdí jen sporadicky. Od příbuzného kalouse ušatého se snadno rozeznatelná podle krátkých, někdy až neznatelných „oušek“.

Rozšíření

Pustovka je převážně tažný pták, rozšířený po celé Evropě, většině Asie, v Severní, jižní části Jižní Ameriky a v západních středomořských oblastech Afriky. V České republice běžně protahuje nebo zimuje, hnízdění je však výjimečné (0-5 párů ročně). Na Slovensku je situace podobná, zahnizďuje 15-30 párů ročně.

Stanoviště

Vyhledává otevřenou krajinu (tundra, step, stromy příliš nezarostlá říční údolí) s mokřady a vlhkými loukami.

Vzhled

Kalous pustovka je středně velká sova jen nepatrně větší než kalous ušatý (tělo je dlouhé 34-43 cm; hmotnost 206-475 g). Na rozdíl od něj má „ušní“ pírka (2-4 kusy) krátká a ovykle sklopená, ouška jsou tedy nevýrazná, někdy až neviditelná (v angl. se kalous ušatý jmenuje Long-eared Owl - dlouhouchá sova a kalous pustovka Short-eared Owl - krátkouchá sova). Svrchu je barva peří rezavě žlutá až nahnědlá s černohnědými skvrnami podél peří, na bříše světlejší až bělavé. Ocas je rezavě žlutý, hnědě napříč pruhovaný. Rozpětí křídel činí 85-103 cm. Samice se od samců zbarvením neliší, jen jsou mírně vetší.

Etologie

Pustovka je často aktivní i ve dne, zejména v období toku a hnízdění, kdy samec často krouží na obloze okolo hnízda. Let je často kymácivý a trhavý. Na hnízdišti se projevuje štěkavým „kev kev“. Za toku předvádí samec nápaditý svatební tanec, kdy klesavě krouží nad hnízdem a vydává v letu opakovaně rychlé a bublavé „bu bu bu bu bub“ doplňované občasným zatleskáním křídly. Živí se různými drobnými hlodavci, nejčastější obětí je hraboš polní.

Rozmnožování

Hnízdí v otevřené krajině, nejčastěji v mokřadech či na mokrých loukách, někdy ale i na polích. V českých podmínkách se hnízdění odbývá zpravidla v dubnu až květnu, jednou ročně, ale jsou známy i sporadické případy zahnízdění i v prosinci (za velké úrody hlodavců). Hnízdo si pustovka staví na zemi jako poměrně jednoduchou hromádku ze stonků rostlin, často bývá ukryté v ostřicových porostech. Běžně se vytváří kolonie několika párů. Samice snáší 3 - 9 (obvykle 5-8) bílých téměř kulatých vajec na kterých sedí 26 - 27 dní, mláďata se z hnízda rozlézají před dosažením vzletnosti, krmí je oba rodiče. Mezi mláďtaty jsou často výrazné rozdíly v čase klubání, v takovém případě může dojít k případům kanibalismu, kdy vyvinutější mláďata sežerou ty výrazně menší.