Kahau nosatý (Nasalis larvatus) je úzkonosý primát z čeledi kočkodanovití. Žije výhradně v jihovýchodní Asii na ostrově Kalimantan. Obývá nížinaté, deštné pralesy na březích řek, jezer a v blízkosti mořského pobřeží.

Popis

Kahau nosatý je denní vzrostlá opice žijící převážně na stromech, platí u něj značný pohlavní dimorfismus. Samec bývá veliký až 75 cm, samice jen 60 cm, samec váží až 24 kg, kdežto samice jen 10 kg, ocas samců měří okolo 66 cm, kdežto samic jen 56 cm. A hlavním rozlišovacím znakem je vzhled jejich nosů, zatímco samec má převislý nos tvaru okurky dlouhý až 10 cm, samice má nos krátký, otočený nahoru. Na hřbetě má srst cihlově červenou, končetiny má šedivé, spodek těla a ocas krémový, obličej mívá zbarven do červena. Je nápadný svým vystouplým břichem.

Potravní nároky

Celý svůj život tráví v mangrovech, kde listy, pupeny, semena a plody určitých mangrovníků jsou jeho hlavní potravou. Jsou to v podstatě vegetariánské opice a mají tomu i přizpůsobený žaludek, dokáži strávit rostlinnou celulózu. V žaludku má specializované bakterie, které potravu fermentují a umožňují tak její trávení i takové, které ruší rostlinné jedy v potravě. Proto může kahau žrát výhonky a listy stromů, které jsou pro ostatní herbivory nepoživatelné. Rozkladnou činností trávicích bakterií dochází k tvorbě plynu, který kahauovi před výstupem z těla nafoukává pružné břicho. Aby zmenšil množství vznikajících plynů pojídá většinou pouze vybrané nezralé nesladké plody a určité listy. Jeho strava je kaloricky nevydatná, spotřebuje ji veliké množství. Je to přísný potravní specialista, který nemůže žít v oblasti s jiným druhem potravy. Jeho potravní zaměření způsobilo, že kahau si s ostatními primáty nekonkuruje.

Životní projevy

Kahauové nosatí žijí v tlupách a soustavně se pohybují za potravou, za den urazí i 600 m. Přeskakují bez ohledu na svou hmotnost z jednoho stromu na druhý s roztaženými nohama a vlajícím ocasem na vzdálenosti i 4 metrů. Při putování za potravou dokážou vodní toky jednoduše přeplavat, prsty na zadních nohou mají částečně spojeny plovací blánou. Ve vodě však na ně čekají jediní nepřátele krokodýli. Na noc se vracejí k břehům nocovat na oblíbené tzv. spací stromy, kde se cítí bezpečně. Většina tlup má svého vůdčího samce a právě ten bývá vybaven výrazně větším nosem než ostatní samci. Pokud je nahrazen druhým, narůstá největší nos v tlupě právě jemu. Vlastní nos slouží jako ozvučnice, zesilovač vydávaných zvuků kterými právě dominantní samec svolává a udržuje tlupu pohromadě. Hlasité zvuky vydávají jen samci.

Rozmnožování

Žijí v tlupách do 30 jedinců, nemají ohraničená teritoria. Většina tlup je tvořena dominantním samcem, podřízenými samci, samicemi a mláďaty, mladí samci často vytvářejí samostatné tlupy. Tyto se setkávají na večerních shromážděních, kde také dochází k páření. Samice v říjí si někdy odskočí do vedlejší skupiny a samci ji spáření s jiným většinou tolerují. Březost samic trvá přibližně 150 dnů. Mládě narozené vysoko v korunách stromů se samo drží srsti na matčině břichu, brzy však přeleze matce na záda a takto cestuje v tlupě s ostatními, matka s ním i plave. Mláďata jsou po narození v obličeji celá modro fialová, v době několika měsíců se vybarví jako ostatní. Pohlavní zralost u samců nastává za 60 až 84 měsíců, u samic za 36 až 60 měsíců.

Sesterská skupina

Příbuzným rodem je kahau mentavejský (''Simias concolor'') Miller, 1903. Jeho domovem jsou pralesy tří ostrovů South Pagai, Sipora a Siberut náležící Mentawajskému souostroví (Mentawai Islands) ležící jihozápadně od Indonéského ostrova Sumatry. Je o něco menší, než kahau nosatý, má kratší ocas který je až na štětku na konci téměř holý. Nos má podstatně menší. Jeho zbarvení je hnědě černé, občas se vyskytnou jedinci barvy hnědě okrové. Kahau mentavejský je podle červeného seznamu IUCN prohlášen za kritický ohrožený druh.