Kachnička mandarinská (Aix galericulata) je malý vrubozobý pták z čeledi kachnovití. Pochází z Asie, kde v současné době obývá Amur, Sachalin, Japonsko, Mandžursko, Čínu a Severní a Jižní Koreu. Do Evropy byl dovezen během 18. století jako ozdobný pták, v současné době zde volně hnízdí mimo Britských ostrovů 850-3000 párů, dalších asi 7000 ptáků žije volně na území Velké Británie. Samec kachničky mandarinské ve svatebním šatu patří mezi nejzdobnější a nejkrásnější ptáky světa. Má vysokou chocholku, péra zlaté barvy a pár jasně žlutých čepelí tvořených širokými vnitřními prapory křídelních krovek. Tyto čepele mají čistě ornamentální funkci a samec je může vztyčit nad boky. Samice a samci v prostém šatu jsou většinou olivově hnědí. Nenápadně zbarvenou samici ale snadno poznáme dle úzkého bílého proužku za okem. Jako ostatní kachny sedající na větvích má ostré drápy, které jí pomáhají při pevném uchopení větve, a dlouhý široký ocas, působící jako brzda ke zpomalení letu, když kachnička dosedá na větev. Vyskytuje se tradičně v lesnaté oblastech kolem řek a jezer, na konci léta i zatopená rýžová pole, mokřiny. Často je lze najít i v parcích. Největší aktivitu projevují kachničky ráno a večer, kdy si začínají vyhledávat potravu. Během dne odpočívají na břehu nebo na stromech rostoucích podél břehů. Nevytvářejí trvalá manželství, ale každý rok si hledají nového partnera. Ačkoliv jsou kachničky mandarinské převážně vegetariány, najdeme na jejich jídelníčku i drobné živočichy – např. měkkýše či malé rybky. V pozdním létě je také často najdeme na rýžových a obilných polích. Na podzim si zpestřují jídelníček také bukvicemi, žaludy a kaštany. Potravu sbírá na zemi, na stromech a ve vodě – čvachtáním, panáčkováním a jen vzácně se potápí.

Námluvy

Po složitých zásnubních tancích vybírá samice místo pro hnízdo, což bývá nejčastěji dutina ve stromě nedaleko vody. Sezení na vejcích pak obstarává sama. Několik dní po vylíhnutí musí mláďata kachničky vyskákat z hnízda na zem. Matka pak svoje potomstvo odvede na místo, které si vybrala jako zdroj potravy. Po šesti týdnech se mladé kachničky stávají zcela soběstačnými. Nadměrný lov kachničky mandarinské v její původní vlasti měl za následek velké snižování počtů a celá světová populace je dnes odhadována na 7500 párů. V Japonsku se s ochranou od roku 1947 stavy opět zvýšily, trvale působícím negativním faktorem jsou však nepřiznivé změny vodních prostředí. Úspěšně byla vysazena ve Velké Británii, kde bylo napočítáno až 7000 jedinců. V ČR se občas vyskytnou jednotliví ptáci, roku 1980 dokonce zahnízdil pár u Lednice na jižní Moravě. Zřejmě se však jedná o ptáky uniklé z chovů.

Zajímavost

V Číně si lidé dříve darovávali párek kachniček mandarinských v kleci jako symbol manželské věrnosti. Samice kachničky mandarinské mají plně funkčně vyvinutý jen jeden vaječník. Když u staré samice zakrní, začne se druhý, jen nedokonale vyvinutý vaječník, přeměňovat na samčí pohlavní žlázu. Samice se tak změní v neplodného samce. Kachnička mandarinská je jediným druhem kachny, který se nemůže křížit s ostatními druhy. Počet jejích chromozomů se totiž liší od počtu chromozomů všech dalších druhů.