Jelenec běloocasý

Známé také jako:: jelenec virginský; jelen viržinský; jelenec viržinský
Latinský název:: Odocoileus virginianus
Výška v kohoutku:: 80-100 cm
Délka:: 160-220 cm
Hmotnost:: 40-159 kg
Délka březosti:: 7 m
Počet mláďat:: 1 2

Informace
Taxonomie

Jelenec běloocasý, také jelenec virginský, jelen viržinský nebo jelenec viržinský, (Odocoileus virginianus) je druh spárkaté zvěře původem z oblastí od jižní Kanady až po sever Brazílie, importovaný do mnoha míst Evropy mj. i do Česka.

Popis

Samci obvykle váží 50-100 kg, ale vzácně, hlavně v Americe byly zaznamenány kusy, které přesahovaly 159 kg. Samice obvykle dosahují váhy 40-90 kg, ale byly zdokumentovány kusy, které dosahovaly až 105 kg. Délka se pohybuje od 160 do 220 cm včetně ocasu a výška v kohoutku od 80 do 100 cm. Jelenec běloocasý žijící v tropech bývá často mnohem menší než v mírném pásu, v průměru 35-50 kg. Laně jsou bez paroží. Samci paroží shazují v lednu až březnu. V letním šatu je srst jelenců krátká a červenohnědá, v zimním je delší a šedohnědá. Spodní část hlavy, krku a břicha je bělavá. kelka je 15 až 30 cm dlouhá, porostlá na okrajích a vespod dlouhou bílou a řasnatou srstí. Při nebezpečí jelenci charakteristicky vyskakují všemi čtyřmi běhy najednou a vztyčují kelku, takže vlaje jako dlouhý bílý prapor.

Ekologie

Jelencům vyhovuje krajina, kde se střídají lesy s poli a loukami. Říje probíhá v listopadu, někdy se protáhne do prosince , samci se při ní ozývají sykavými až hvízdavými zvuky a tvrdě mezi sebou bojují o přízeň samic. Po 7 měsících březosti rodí samice 1 až 2 mláďata, která jsou na hřbetě a bocích bíle skvrnitá. Stejně jako ostatní parohatá zvěř se jelenci dorozumívají kelkou.

Poddruhy

Niže je uvedena klasifikace a taxonomie jelence běloocasého a některé jeho poddruhy. - Čeleď Cervidae - Podčeleď Odocoileinae - Rod Odocoileus - Druh Odocoileus virginianus - Odocoileus virginianus apurensis (nebo gymnotis) - Odocoileus virginianus carminis (Goldman & Kellog, 1940) - Odocoileus virginianus clavium (Barbour a G. M. Allen, 1922) - Odocoileus virginianus couesi (Coues a Yarrow, 1875) - Odocoileus virginianus leucurus (Douglas, 1829) - Odocoileus virginianus mcilhennyi (Miller, 1928) - Odocoileus virginianus ochrourus (V. Bailey, 1932) - Odocoileus virginianus texanus (Mearns, 1898) - Odocoileus virginianus truei (Merriam, 1898) - Odocoileus virginianus virginianus (Zimmermann, 1780) Některé zdroje uvádí až 38 poddruhů.

Taxonomie