Původ
Hannoverský barvář byl vyšlechtěn v Německu. Vznikl zkřížením Keltských honičů s těžkými barváři.
Charakter
Je to velmi mírný, přátelský, klidný a vyrovnaný pes. Při lovu se však stává houževnatým, posedlým a velmi vytrvalým. Je vhodný pro lov a díky svému čichu i pro pátrací a záchrannou službu. Tento pes potřebuje hodně pohybu, nesnáší se s kočkami a jinými domácími zvířaty. S ostatními psy vychází dobře, ale při práci je raději sám.
Popis
Hannoverský barvář má silnou širokou hlavu, oči musí být tmavě hnědé, dobře chráněné očními víčky. Uši jsou středně dlouhé, vysoko a široce nasazené, těsně přiléhají k hlavě, musí být rovné bez viditelných záhybů, na konci hladce zaoblené.
Nosní hřbet je lehce klenutý až rovný s černým nebo tmavě hnědým velkým a širokým čenichem s široce otevřenými nozdrami. Pysky jsou převislé a zaoblené, pevně překrývají pevné zuby, skus musí být úplný nůžkový, nebo klešťový. Krk má Hannoverský barvář dlouhý a silný, zvolna se rozšiřuje k plecím, kůže na krku je volnější, může být naznačen lalok. Hrudník barváře je velmi prostorný a hluboký, hlubší než širší. Hřbet je silný a pružný, bederní část je mírně klenutá, záď lehce spáditá, dlouhá, široká a silná, břicho je viditelně ale ne příliš výrazně vtažené.
Nohy jsou rovné a dobře osvalené. Pánevní končetiny dominují širokou a prostornou pánví, stehna jsou dobře osvalená, kolena velmi silná, lýtka rovná a pevná. Ocas Hannoverského barváře je nasazen vysoko, je dlouhý, lehce zahnutý, u kořene silný, postupně se zužuje.
Srst na těle je krátká, hustá a drsná. Na zadní straně končetin a na spodku ocasu je o málo delší a hrubší. Zbarvení je v různých odstínech červeně rezavé, s černým melírem na konečcích chlupů a s tmavou maskou na čenichu.