Samice jsou zhruba peckovitého tvaru těla a v barvě se liší podle fáze jejich vývoje. Jak nymfy tak dospělí jedinci se mohou objevovat bílí, snědí, růžoví či žlutí. Na délku mají přibližně 170 µm a na šířku kolem 65 µm – lidským okem jsou na hranici viditelnosti. Chelicerae jsou tvarem rovnější a dorůstají délky jen 20 µm.

Výskyt

Často lpí na pcháčích a je považován jako biologický faktor působící proti přemnožení tohoto agresívního plevele. Žije „volně“ (tedy, bez hostitele) a je to jediný druh, který byl na pcháči nalezen po celém světě. Hálčivec se vyskytuje v několika zemích Evropy a Severní Ameriky. K roku 2001 byl nalezen v 21 zemích.

Životní cyklus

Tyto roztoči se do roka několikrát rozmnoží. Přezimují pravděpodobně na rhizosféře rostlin. Zimu tráví jako dospělé oplodněné samice, zůstávájí pod vnějšími okvětními listy bodláků či pcháčů a probouzejí se až na jaře. Soustavně se množí od jara do podzimu, vytvářeje další pokolení každé dva až tři týdny.

Potrava

Tito roztoči se živí tím, že vysává obsah listových buněk některých druhů bodláků. Ve velkém množství dokáže poškodit jejich mezofylní pletiva do té míry, že se rostlina zdeformuje, barevně „zreziví“ a nakonec uschne. Proto je považován za přirozenou obranu proti nadměrnému šíření invazivních druhů bodláků, které jsou v zemědělství považovány za plevely.