Gorila nížinná (Gorilla gorilla) je jedním ze dvou druhů goril.

Areál rozšíření

Žije převážně v západní Africe v Kamerunu, Nigérii, Guinea-Bissau, Gabunu a ve střední Africe ve Středoafrické republice a v Demokratické republice Kongo. Jejím domovem jsou nížinné deštné pralesy, galeriové lesy a občas i okraje lužních lesů. Vždy se nachází tam, odkud se snadno může dostat do bezpečí neprostupného úkrytu. Oblast jejich rozšíření se odhaduje na 445 000 km².

Popis

Gorila nížinná má široká ramena včetně, svalnatý krk a silné ruce i nohy. Jejich těla jsou pokryty krátkou, tenkou šedo-černou nebo hnědo-černou srstí. Její tvář je holá, pouze nad očima má mohutné obočí. Vedoucí samci mají stříbřitý pás srsti na zádech. Je nejmenší z goril, samec v přírodě dorůstá do výšky 150 cm a váhy 150 kg, samice 150 cm a 140 kg. Pro svou váhu se po větvích se pohybují opatrným šplhání (ručkováním), zpomalenou brachiaci, po zemích na kratší vzdálenosti po zadních končetinách. Na delší úseky se vydává po čtyřech, přičemž u předních končetin nechodí po dlaních, ale po prostředních článcích prstů zpola sevřené ruky. Takovýto způsob pohybu se jmenuje kotníkochodectví a je vlastní pouze gorilám a šimpanzům. Jsou to v převážné míře vegetariáni, žerou listy, pupeny, čerstvé větvičky a sezónně i plody. Nepohrdnou však na přilepšení ani drobnými živočichy, jako jsou mravenci a termiti. Ráno začínají několikahodinovým krmením, pak mají během dne přestávku a odpočívají, mláďata si mezitím neúnavně hrají, a v podvečer se znovu pustí do jídla. V přírodě v podstatě nepijí, postačí jim voda obsažená v rostlinné potravě

Životní projevy

Gorily nížinné jsou skupinoví živočichové, nežijí samostatně. Lze je vždy spatřit ve společnosti s druhými, s kterými mají silné sociální vazby. Žijí v přísně strukturovaných rodinných skupinách o 5 až 15 zvířaty. Takováto rodina se skládá z vedoucího samce, jeho samic a ještě nedospělých mláďat. Až mláďata dospějí, z rodinné skupiny odcházejí a hledají si sobě podobné k založení vlastní rodiny. Gorily nížinné vedou v podstatě usedlý život, při cestě za potravou urazí denně jen pár stovek metrů. Během dne i noci odpočívají v hnízdech z větví stavěných na zemi nebo nízkých stromech. Jejich nízká pohybová aktivita se projevuje i při chovu v ZOO, kde při dostatku potravy nemají potřebu dalšího pohybu a nekontrolovaně tloustnou, dosahují pak až dvojnásobné váhy než v přírodě. Při pohledu na dospělého samce jde sice strach, ovšem gorily nížinné jsou naprosto mírumilovná, neagresivní zvířata. Jen velice zřídka dochází ke středu mez jednotlivými skupinami na pomezích teritorií o rozloze asi 20 km². Většinou takovéto setkání končí vzájemným zastrašováním a následným ústupem. Samec ovšem může fyzicky napadnout člověka v případě, že vyhodnotí jeho přítomnost jako přímé ohrožení rodiny která nemá kam ustoupit. Ke vzájemnému dorozumívání používají širokou škálu výrazů tváře, gestikulaci a hlasové projevy kterými vyjadřují hněv i radost. V porovnání se šimpanzi je však rozsah vyjadřovacích schopností menší.

Rozmnožování

Březost samice, která přichází jednou za 3 až 4 roky trvá 8,5 měsíce, často se rodí dvojčata. O mláďata se stará samice až do věku tří let, samice pohlavně dospívají v 7, samci v 9 až 10 létech. Dožívají se 50 až 60 let. Za svůj živoz může zdravá samice vychovat asi jen 6 svých potomků. Mimo člověka je v přírodě hlavním predátorem levhart.

Ohrožení

Tento druh hominida je podle červeného seznamu IUCN kriticky ohrožený, jeho populace byla snížena v průběhu tří generací o více než 80 %. Reprodukční míra gorily nížinné je velice nízká, okolo 3 %. Předpokládá se, že v roce 2000 žilo jen asi 94 000 jedinců. Až do začátku roku 1980 byly oblasti kde žijí gorily nížinné neprostupnými bloky hustých lesů, kde přístup i lov byl velice obtížný. S nárůstem mechanizované těžby dřeva se postavilo mnoho lesních silnic a ohromné úseky dříve nepřístupných pralesů jsou dostupné automobily. Jestliže se dříve gorilím masem příležitostně živili domorodci, teď se z něho stala módní záležitost a prodává se i ve městech – „bushmeat“. Přestože v mnoha státech tamního regionu jsou vyhlášeny programy k ochraně goril, na chudobě tamních lidí a výnosnosti pytláctví to mnoho nezměnilo. Druhým vážných ohrožením jsou často propukající epidemie virového onemocnění Ebola, které mají za následek nejen hromadná úmrtí lidí, ale i úhyn goril a šimpanzů. Nemocným lidem je alespoň minimálně pomáháno a jsou izolováni aby nákazu nerozšiřovali, kdežto o opice nikdo nedbá.

Kam do Zoo

V České republice jsou gorily nížinné chovány v královédvorské zoologické zahradě a také v pražské zoologické zahradě, kde se je dokonce podařilo rozmnožit. Můžeme ji vidět také v zoologické zahradě ve zlínské Lešné, která chová jednu z nejstarších goril v Evropě - 45-ti letou Juditu.