Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je pták z čeledi kulíkovitých, která spolu s dalšími čeleděmi patří do řádu dlouhokřídlí, konkrétněji do podřádu bahňáci (Charadrii).

Popis

Pták přibližně velikosti holuba, o váze 130 - 330 g, délce těla 28 - 31 cm a rozpětí křídel 82 - 87 cm. Zbarvení je podobné u obou pohlaví, hřbet a křídla mají kovově zelenavé zbarvení. Na rozdíl od samce má samice na hrudi bílou pásku. Vztyčitelná chocholka na hlavě dala druhu druhový přívlastek. Mláďata jsou zbarvena více do hněda, aby byla více chráněna před zraky predátorů.

Způsob života

Typickým prostředím čejky chocholaté jsou mokřadní louky a pole, zároveň preferuje spíše otevřená prostranství a nepříliš hustou vegetací. Hlasové projevy se skládají převážně z varovných výkřiků. Pohybuje se chůzí po zemi, zároveň je to obratný letec, jehož svatební lety se vyznačují množstvím rychlých obratů a prudkých stoupání. Zpravidla žijí v párech, případně ve skupině několika párů. Hnízdění začíná již koncem března. Hnízdo se nachází v důlku v zemi, který hloubí sameček jako součást toku, a je vystláno suchou travou. Jako místo pro hnízdění si čejky chocholaté vybírají mokré louky a pole, proto jsou často zničena polnohospodářskou technikou, což se negativně podepisuje na početnosti tohoto druhu. Samice snáší zpravidla 4 vejce, jejich inkubace trvá necelý měsíc. Zatímco o zahřívání vajec se stará hlavně samice, o mláďata se starají oba rodiče. Po 5 - 6 týdnech začínají mláďata létat. Na přelomu léta a podzimu odlétají středoevropské čejky na zimoviště v jihozápadní Evropě a severozápadní Africe. Tamní populace se nestěhují.

Potrava

Pavouci, měkkýši, hmyz a jeho larvy, části rostlin, další drobní živočichové.

Rozšíření

Evropa, část Asie (Turecko, jižní a východní Sibiř, Mongolsko, Čína), severozápad Afriky. V ČR její početnost prudce klesá, zatímco v 80. letech u nás hnízdilo 20000 - 40000 párů, v současné době se odhaduje počet hnízdících párů na 8500.