Načítání obsahu, prosím počkejte
Budníček menší

Budníček menší

Latinský název:
Phylloscopus collybita
Délka:
10-12 cm
Hmotnost:
6-8 g

Budníček menší (Phylloscopus collybita) je hojný a široce rozšířený zpěvný pták z čeledi pěnicovitých.

Popis

Budníček menší je velmi malý pták dorůstající sotva 10 - 12 cm. Hmotnost u samců se obvykle pohybuje mezi 7 - 8 g, u samic mezi 6 - 7 g. Dospělý pták je svrchu jednotvárně zelenohnědý a ze spodní strany špinavě bílý, končetiny i krátký zobák má zbarven tmavě. Starší jedinci mají opeření obecně hnědější než jedinci mladší, hnědější opeření mají zpočátku i nedávno opeření mladí ptáci, kteří mají přibližně po dobu 10 týdnů navíc i žlutější odstín na břiše. Ve volné přírodě bývá budníček menší nejčastěji zaměňován s blízce příbuzným budníčkem větším, který má barvitější zbarvení nohou a delší zobák. Nápadně se ozývá, nejčastěji několikrát opakovaným ''cilp-calp'', zjara i nepříliš zvučným ''trrt-trrt''.

Rozšíření

Budníček menší hnízdí v rozmezí od západní Evropy až po Sibiř ve východní Asii s izolovanými populacemi v severozápadní Africe, severním a západním Turecku a severozápadním Íránu. Je stěhovavý, svá zimoviště má v jižní a západní Evropě, jižní Asii a severní Africe. Jako jeden z prvních pěvců se přitom zároveň vrací zpět na svá hnízdiště a jako jeden z posledních na podzim i odlétá (v České republice, kde každým rokem hnízdí v počtu 800 - 1600 párů, je jediným pravidelně hnízdícím druhem budníčka, který se zde, ačkoli v omezeném množství, zdržuje po celý rok).

Ekologie

Vyhledává především otevřené lesy s bohatým porostem nižších rostlin, zejména keřů, trávy, kapradin a dalších, často se vyskytuje i v městských parcích a zahradách. Na rozdíl od již výše zmíněného budníčka většího je často k vidění i v blízkosti vody. Je převážně hmyzožravý, požírá hmyzí zástupce z více jak 50 různých čeledí, v menší míře i jiné malé bezobratlé živočichy. Během hnízdního období jsou samci budníčka menšího vysoce teritoriální a ze svého území dokáží vyhnat i vetřelce několikrát většího než jsou oni sami (např. sojku obecnou). Hnízdo, které bývá dobře ukryto v husté vegetaci na zemi nebo těsně nad ní, staví samice z rostlinného materiálu, zejména ze suchých listů a trávy, a zevnitř ho obvykle vystýlá pírky. Do něj pak klade 2 až 7 (obvykle 5 - 6) krémově zbarvených, 1,5 × 1,2 cm velkých vajec s červenavým nebo načernalým skvrněním, na kterých sama sedí po dobu 13 - 14 dnů. Samec se na sezení vajec ani na následné výchově mláďat obvykle nepodílí, chrání však hnízdní teritorium před vetřelci. Mláďata opouští hnízdo ve věku 14 - 15 dnů a další 3 - 4 týdny se potulují kolem hnízda.


Zdroje:  Wikipedie