Axolotl tygrovaný (Ambystoma tigrinum) se vyskytuje na východní polovině Spojených států. Jižně od Long Island po severozápadní Floridu, západní hranice areálu výskytu je linie vedoucí od jihovýchodní Manitoby na jih do východní Lousiany. Obývá lesy, louky, pastviny a bažiny. Narozdíl od jiných zástupců tohoto rodu může obývat i více otevřenou a bezlesou krajinu,. Podmínkou ovšem je, aby zde byla přítomna vodní nádrž vhodná k rozmnožování. Druh je výrazně terestrický a mimo období rozmnožování se zpravidla ukrývá hluboko ve vlastních vyhrabaných norách. Může též využívat opuštěné nory drobných savců. V období rozmnožování navštěvuje dočasné či stálé nádrže, příkopy, zatopené lomy, napajedla pro dobytek, horská jezera či pomalu tekoucí vodní toky. Neoteničtí jedinci pak obývají vhodné stálé vodní zdroje celoročně. Axolotl tygrovaný se živí hmyzem, larvami, korýši, měkkýši, červi či drobnými obratlovci. Aktivuje většinou v noci.

Vzhled

V literatuře udávaná maximální délka těla je až 35 cm, spolu s druhem Dicamptodon tenebrosus je tak považován za největšího terestricky žijícího ocasatého obojživelníka amerického kontinentu. Tělo je silné a robustně stavěné. Hlava velká a široká, na bocích 11 až 14 příčných rýh. Základní barva těla a ocasu je tmavě hnědá nebo hnědozelená. Na tomto podkladovém zbarvení jsou pak rozloženy nepravidelné a různě velké žlutavé či světle olivově zelené skvrny. Břicho je obvykle nažloutlé nebo olivově zelené. Samci se od samic liší delším a vyšším ocasem a v období rozmnožování i větší kloakou. Larvy mají žlutozelené nebo olivově hnědé tělo pokryté tmavými skvrnami. Břišní část je bělavá.

Rozmnožování

Axolotl tygrovaný se rozmnožuje po ukončení zimování koncem zimy nebo v předjaří ve vodě. Stěhování do vodních nádrží nastává hned po rozmrznutí vrchní vrstvy půdy, toto je způsobené hlavně příchodem teplých jarních dešťů. Samci z jižnějších oblastí se do vody stěhují o 2 až 8 týdnů dříve než samice, v severních oblastech pak obě pohlaví vstupují do vody společně. Vodu pak opouštějí obyčejně v průběhu května. Vlastní námluvy se odehrávají v noci. Samci se snaží vyhlédnutou samici čenichem odtlačit z dosahu dalších samců. Obě pohlaví pak kolem sebe obeplouvají v kruhu a vzájemně si šťouchají hlavou do ocasů a kloaky. Toto chování stimuluje samce k odložení spermatoforu, který samice následně zachytí svojí kloakou. Při velké koncentraci jedinců se konkurenční samci snaží námluvy překazit a nahradit spermatofor svým. Samice 24 – 48 h po oplození klade vejce ve shlucích a lepí je na různé ve vodě ponořené předměty. Vývoj larev trvá v závislosti na teplotě asi tři měsíce, v chladnějších oblastech mohou larvy přezimovat a metamorfují příští jaro. U larev také existuji morfologicky odlišní jedinci s výrazným sklonem ke kanibalizmu. Zdroj: www.biolib.cz