Archaeopteryx (Staré křídlo) je nejznámějším fosilním praptákem, který žil na konci jury před asi 151-148 miliony let na území dnešního Německa. Živil se zřejmě rybami, kraby, červy a snad i drobnými savci. Dosahoval délky asi 40-50 cm a hmotnosti kolem 0,8-1 kilogramu.
Archaeopteryx lithographica měl shodně znaky ptáků i teropodních dinosaurů. Jeho peří bylo velmi podobné peří holubímu, což nás opravňuje předpokládat, že byl schopen klouzavého letu. Tento prapták byl popsán již roku 1861 a brzy se stal oporou darwinova evolučního učení (jako chybějící článek mezi ptáky a plazy).
Archaeopteryx dnes tvoří samostatnou čeleď, některými paleontology je však považován za vývojově odvozeného teropodního dinosaura, příbuzného opeřeným dinosaurům z Liao-ningu.
Potrava a rozmnožování
Předpokládá se, že s výbavou ostrých zubů a dlouhých nohou s drápy nemohl být býložravcem. Pravděpodobně se živil převážně hmyzem, který srážel velkými křídly. Stejně jako dnešní ptáci kladl vejce, které zahříval, dokud se nevylíhla. Mohl si stavět hnízdo na stromě nebo na skále, aby svá mláďata lépe uchránil před masožravci. Jeho mláďata se pravděpodobně líhla, na rozdíl od většiny dinosauřích, holá.
Ekologie a objev
Jeho životním prostředím byly pravěké pralesy a příbřežní porosty, žil nejspíš na stromech. Létal jen málo, možná se pouze snášel klouzavým letem na zem. Jeho první zkamenělina byla objevena v roce 1860 v Bavorsku (otisk pera). Doposud bylo objeveno zhruba 8 zkamenělin tohoto živočicha, které prakticky všechny pocházejí z bavorského Solnhofenu. Nejznámější, tzv. berlínský exemplář je dnes vystaven v Museum für Naturkunde.
Měkké tkáně
V roce 2010 byla publikována studie, podle které přinejmenším jeden exemplář archeopteryxe vykazuje známky původních chemických látek ve fosilizovaném peří. Ty odhalila spektrální analýza. Jiná studie ze stejného roku zase naznačuje, že archeopteryx a čínský teropod kaudipteryx měli pera tenká a nedostatečně vyvinutá pro aktivní let a nebyli tedy dobrými letci.