Apatosaurus je jedním z nejznámějších dinosaurů. Žil ve období svrchní jury, asi před 150 miliony let. Již v roce 1903 si paleontolog Elmer Riggs všiml, že druh Brontosaurus excelsus má nápadně mnoho znaků společných s druhem Apatosaurus ajax. Fosílie B. excelsus tedy přeřadil pod nový druh rodu Apatosaurus - A. excelsus. Dle pravidel vědeckého názvosloví totiž platí pouze první publikované jméno, a tím byl v tomto případě Apatosaurus. Přesto mnoho lidí stále používá již neplatné vědecké jméno, kterým jsou také někdy označováni souhrnně všichni dinosauři. Do roku 1975 nebyla známa jeho lebka (což je u sauropodů poměrně častý problém), i když zbytek kostry byl znám už téměř sto let. Nejprve byl restaurován s hlavou kamarasaura, proto název Apatosaurus („klamný nebo bludný ještěr“).

Paleobiologie

Apatosaurus byl pevně stavěn, nicméně nebyl tak dlouhý, jako Diplodocus, se kterým patří do stejné čeledi Diplodocidae. Jeho tělo bylo neseno čtyřma sloupovitýma nohama, na každé z nich měl pět prstů a palce na předních nohou byly opatřeny drápem. Jeho ocas byl bičovitý, tvořen 82 obratli, spojenými mezi sebou klouby, zatímco diplodokův měl jen 73 obratlů (a byl kratší). Nad účelem lze pouze spekulovat. Někteří paleontologové se domnívají, že mohl sloužit k obraně, jiní jsou přesvědčeni, že sauropodi s jeho pomocí jakýmsi způsobem komunikovali. Ani jednu teorii však nelze experimentálně potvrdit. Obratle mnoha sauropodů byly duté a lehké, vnitřek měl houbovitou strukturu, tvořenou jen nosnými a příčnými vlákny. To se týká jen páteře. Existuje domněnka, že duté obratle sauropodů byly za života těchto tvorů vyplněny vzdušnými vaky, podobně jako u dnešních ptáků, se kterými jsou (byť se to nezdá pravděpodobné) tito obři vzdáleně příbuzní. U dinosaurů tyto morfologické struktury plnily podobnou funkci jako u ptáků, a sice odlehčení hmotnosti těla a možná také zlepšení respirace. Na základě studia průřezu dlouhých kostí bylo zjištěno, že apatosauři rostli velmi rychle a plné velikosti (asi 23 metrů délky a 30 tun hmotnosti) dosahovali možná již ve věku kolem 10-12 let. V říjnu roku 2010 byl zveřejněn objev stop mláďat apatosaurů z Colorada. Ve 148 milionů let starých vrstvách Morrisonského souvrství byly objeveny drobné šlépěje, které nasvědčují možnosti, že se mladí apatosauři mohli krátce vztyčit na zadní a běžet jen po dvou.