Některé nezkušené chovatele může překvapit, že vajíčko občas snese i pták, který nežije v páru a nechystá se vyvádět mladé. Je to přirozený jev, stačí si uvědomit, jak snáší vejce například hospodářská drůbež. Je ovšem pravda, že u papoušků a jiných ptačích mazlíčků rozhodně nemůžeme hovořit o nějaké pravidelné snůšce. Některé druhy pak vejce mimo skutečný pár a snahu o vyvedení mladých nesnáší.  

Problém se zadržením vajíčka v těle je bohužel poměrně častý, na vině je přitom řada různých faktorů. Menší papoušci mívají tyto obtíže častěji – postihují samičky andulek, korel či agapornisů. Tedy druhů, které nejčastěji nacházíme u začátečníků. Začínající chovatel tak může nečekaně prožít se svým ptačím mazlíčkem nepříjemné chvíle výrazných zdravotních obtíží. Příčinou větší afinity malých papoušků může být to, že mívají obecně početnější snůšky vajec než velké druhy.  

Vše je navíc otázkou ptačí biologie. Mnohem větší pravděpodobnost zadržení vejce je u mladých samiček, které mohou mít problém s průchodností vejcovodů. Ohrožení jsou také ptáci obézní, kterým tělní masa na vejcovod přímo tlačí. Tělo zvířete nemusí být připravené třeba kvůli nedostatku vápníku, vitamínu E či obecně špatné výživy. V neposlední řadě se pak objevují různé anomálie – vejce je poškozené, příliš velké a podobně. Obecně platí, že zcela v bezpečí není samička žádného ptáka. 

Problém lze snadno přehlédnout

Velký problém je v tom, že se ne vždy podaří retenci odhalit dříve, než se spustí symptomy upozorňující na vážnější zdravotní obtíže. Obzvlášť u ptáků snášejících nečekaně či v neobvyklý čas může i zodpovědný chovatel snadno přehlédnout, že je něco špatně. Snad jen u papoušků, kteří jsou právě v plodném stavu a mají svou snůšku pravidelně, může včas upozornit nečekaně dlouhá prodleva mezi kladením. 

Symptomy ale existují a je jich poměrně mnoho. Na začátku rozvíjejících se potíží se může dostavovat apatie a nechutenství, pták se zkrátka necítí dobře. Varováním můžou být změny ve způsobu pohybu – pták má problém se udržet na bidýlku, zvláštně se pohupuje a kývá ocasem, stojí nezvykle rozkročený. Někdy přestane dobře vylučovat. V pokročilejší fázi uvíznutí vajíčka může docházet i ke kulhání, chromnutí končetin či výraznému zvětšení a napnutí břicha. 

Pokud máme podezření na retenci vajíčka, v žádném případě bychom se neměli pokoušet ptákovi nějak sami mechanicky pomoci. První pomoc může být přemístění papouška do klidu a zvýšení teploty a vlhkosti v jeho životním prostoru. Při vyčerpání je pak potřeba zvíře dokrmovat výživnou stravou a přidávat vydatně vápník. Někdy se může stát, že se metabolismus sám rozběhne a pták vejce nakonec skutečně vyloučí. Pokud se ale nedaří, je potřeba urychleně vyhledat pomoc veterináře. Obzvlášť u malých papoušků, se kterými se ale setkáme nejčastěji, je postup zhoršování zdravotního stavu velmi rychlý.  

Vejce tlačí na orgány

Bohužel existuje řada případů, kdy zvíře uhynulo v řádech hodin od identifikování problému. Vejce totiž víc a více tlačí na útroby zvířete, blokuje důležité orgány, a navíc se při delším zaseknutí stává zdrojem zánětů a infekcí. O vyčerpávající bolesti nemluvě – některé samičky uhynou čistě proto, že už nemají sílu zaseklé vajíčko vyloučit, v normálním stavu by se jim to ale podařilo. 

Konečnou záchranu představuje veterinářský zákrok. Odstranění blokujícího vajíčka při tom nemusí proběhnout nutně jen chirurgickým zákrokem, zkušený veterinář může podle stavu zvířete a polohy vajíčka uvolnit překážku i pohmatem. Znovu ale zopakujme, v žádném případě se o to nepokoušejte sami.

Samostatnou otázkou pak zůstává rekonvalescence, kdy opět hrozí celá škála dopadů na tělo – od rychlého vzpamatování se ptáka zcela bez následků, až po trvale poškozené orgány. Chovatel papoušků ale musí s podobnými situacemi počítat, k péči o opeřené krasavce patří i tyto negativní stránky.