Pod názvem sildenafil se skrývá organická látka vyvinutá původně jako „tajemství“ malé modré pilulky, která pomohla mnoha zoufalým mužům. V roce 2013 vypršel původní společnosti patent a z léku se proto stalo generikum dostupné i od jiných výrobců. Různé studie popsaly klíčové vlastnosti sloučeniny, a právě to zaujalo vědce z Washingtonské státní univerzity, kteří hledali možný lék na psí nemoc zvanou megaesofagus.  

Toto krkolomné označení patří relativně vzácné psí chorobě zvané také dilatace jícnu. Její podstata spočívá v tom, že se zvířeti zvětší jícen, a navíc ztratí postupně schopnost posouvat potravu do žaludku. Pes trpící megaesofagem se tak může udusit při zadýchání, pokud jícen tlačí na průdušky, respektive zemřít na selhání srdce, které nemá dostatek kyslíku. Ještě častěji se pak stává, že se zkonzumovaná potrava hromadí ve spodní části jícnu. To vede ke zvláštnímu dávení, v podstatě zvracení bez křečí břicha, které nevyvrhne potravu ven z těla, ale zahltí s ní plíce. Netřeba asi zdůrazňovat, že to vede k velmi bolestivé smrti zadušením. 

Veterinářka JillianHaines, spoluautorka studie, k tomu dodává, že podle dostupné literatury drtivá většina psů nežije déle než osm měsíců od diagnózy. Buď je zabije sama nemoc, nebo jsou uspáni, jelikož svým stavem výrazně trpí. Až doposud nebyl na megaesofagus znám žádný skutečně účinný lék, jen v lehčích případech se dařilo různými zásahy mírnit projevy poruchy. 

Uvolňuje svalstvo jícnu

Zde se dostává ke slovu sildenafil. Vědci totiž zjistili, že v tekuté formě dokáže uvolňovat hladké svalstvo spodní části jícnu. To při megaesofagu vede k tomu, že se průchody otevřou a potrava se dostává dál do zažívacího systému. Vedlejšími účinky aplikace bývá podle dostupného výzkumu jen lehké podráždění žaludku, což je oproti plicím naplněným zvratky naprostá drobnost. 

Při studii autoři pracovali se skupinou deseti psů trpících megaesofagem. Pomocí moderních technik sledování fluorescenčního barviva v těle mohli vědci pozorovat, jak sildenafil účinkuje. Tekutina umožnila na 20–60 minut otevřít jícen natolik, že potrava mohla být v klidu pohlcena. Ano, pořád nejde o skutečnou léčbu, zvětšení jícnu se po vyprchání účinku vrací. Rozhodně je ale možné lékem řešit smrtící stavy. Důkazem je, že dva ze zkoumaných psů v průběhu experimentů přibrali přes kilogram tělesné hmotnosti. To je u zvířat, které jinak kvůli svému stavu spíše rychle chřadnou, obrovský pokrok. 

Jako u všech klinických studií je samozřejmě otázka, kdy se lék dostane ke komerčnímu užívání. Ohlasy mezi veterináři v USA jsou prý ale značné, a tak je snad jen otázkou času, než bude možné podobnou léčbu aplikovat i u nás. Psů s megaesofagem není v populaci mnoho, ale o úplnou raritu se také nejedná. Vedle ikonické viagry se sildenafil doposud používal při léčbě vysokého plicního tlaku krve (u lidí i psů). Teď si někdejší tajemství úspěchu modré pilulky může připsat další objevený potenciál.