Dalo by se namítnout, že nejde o nijak překvapivý závěr – organismus je jako stroj, který funguje komplexně a různé jeho části ovlivňují jiné. To je pravda, obvykle ale na první pohled přímý vztah mezi dýchací a trávicí soustavou nevidíme. Vědecký tým veterinářů z missourské univerzity ale už deset let rozkrývá, že spojení těchto částí organismu je ve skutečnosti velmi těsné. Nejnovější studie tak naznačuje, že až 75 procent psů s nemocemi dýchací soustavy trpí zároveň poruchami v gastrointestinálním traktu.

Autoři práce proto uvádějí, že chovatelé a zvěrolékaři by se při řešení dýchacích obtíží mohli zaměřovat i na případné problémy trávicí soustavy, i když se třeba na první pohled nezdá, že by pes trpěl nějakými problémy s polykáním či zvracením. Nový přístup k diagnostikování problémů totiž může urychlit odhalení primární příčiny a její odstranění.

Přímé spojení se obvykle týká horní částí trávicího traktu. Vedoucí výzkumu, prof. Carol Reinero, k tomu přímo udává příklady z vlastní klinické praxe. Všimla si totiž, že psi s kašlem či problémy s dechem mívají velmi často obtíže i v částech gastrointestinálních. To, co se zdá jako dechová problém se pak ukáže být způsobeno například otoky jícnu či reakcí organismu na problémy žaludku.

Problém jinde než v dechu

Citovaná studie uvádí příklad 45 psů, kteří byli léčeni s klinickými příznaky respiratorních onemocnění, ovšem bez doprovodných symptomů problémů trávicí soustavy. Vedle nich bylo také jako kontrolní skupina 15 psů zdravých. Vědci provedli rentgenové snímkování psů ve chvíli, kdy pili a jedli v přirozené poloze ve stoje. Hledali při tom, zda neodhalí nějakou poruchu na cestě, kterou potrava prochází, zda se vše pohybuje správně a zda se něco z žaludku nevrací.

Vyhodnocení pak ukázalo, že ačkoliv psi byli hospitalizováni s jasnými příznaky dechových obtíží a nevykazovali žádné potíže zažívací, přesto až 75 procent z nich mělo primární příčinu problému jinde než v dechu. Jde o tak trochu provázanou spirálu obtíží. Na začátku je například podrážděný či oteklý jícen, třeba kvůli uvolnění agresivních žaludečních šťáv. Ten vede k problémům s polykáním, které zase obratem způsobí, že se část potravy dostane například do plic či do průdušek. Dráždění se stupňuje, pes začíná kašlat a má problémy s dechem. To, co ale vypadá na první pohled jako zánět průdušek či počínající zápal plic, je ve skutečnosti na začátku způsobeno problémem zažívání.

Autoři práce tvrdí, že tzv. aerodigestivní problémy byly po dlouhou dobu podceňovány. Pes se tak třeba dlouhodobě léčil s vracejícími se problémy s dechem, přitom stačilo se zaměřit na reflux žaludku, který opakovaně dráždil otékající jícen. Jelikož se vědecký tým věnuje tomuto v klinické praxi opomíjenému spojení už delší dobu, založili tito veterináři v roce 2022 speciální kliniku. Ta se specializuje na zmiňované aerodigestivní problémy a jejich správné diagnostikování.

Změna jídelníčku

V rámci své práce provádí individuální vyhodnocení obtíží, jehož výsledkem je obvykle řešení respiračních problémů skrze úpravu gastrointestinálního přijímání. Některým psům tak proti chronickému kašli může paradoxně pomoci změna jídelníčku, přidání některých živin či prostá výměna granulí za konzervy. Existují samozřejmě i problémy s hlubšími kořeny, sahajícími ke genetice či vrozeným vadám, s moderním přístupem se ale dá leccos řešit.

Vědci mimoděk touto svou klinickou praxí potvrzují známou pravdu: plochonosá plemena bývají nemocnější. Nový výzkum ale ukazuje, že právě nemocnost těchto plemen opět může být provázána takříkajíc „na více frontách“. Modelový francouzský buldoček se splácnutým nosem tak nemusí mít obtíže s dechem jen kvůli špatnému tvaru dýchacích cest. Vliv má i to, že zkrácená a deformovaná je i horní část soustavy trávicí, takže zvíře je do problému dechových drážděno špatně polykanou potravou. Závěrem studie ale vědci dodávají, že problémy se mohou objevit u všech plemen, proto je dobré se nad alternativními přístupy k diagnózám zdánlivě jasných problémů zamýšlet globálně.