Je otázka, o jakém konkrétním stáří se bavíme. Většinou se ale uvádí, že skutečný seniorský věk začíná kolem 11 roků života. Komplexní potřeby se budou lišit podle individuálního průběhu stárnutí toho kterého tvora. Přesto lze dát alespoň šest obecných rad, které mohou napovědět, na jaké aspekty péče se zaměřit. 

Věnujte větší pozornost jídelníčku 

Správné stravování kočky nesmíme podceňovat v žádném věku. Kočičí senioři ale mají v tomto směru své specifické potřeby. Na prvním místě je asi potřeba myslet na to, že ve stáří je více než kdy jindy důležité umět držet zdravou tělesnou hmotnost zvířete. Při preventivních prohlídkách zkonzultujte se svým veterinářem, zda už nastal čas přejít na seniorskou stravu a jaké by jí mělo být ideálně množství. Dnes je na trhu velké množství kvalitních značek plechovkové i granulové potravy s vhodným složením pro stárnoucí kočky. Pro správné zažívání se pak doporučuje krmit spíše v malých, častějších dávkách.  

Snažte se zvýšit přísun vody 

Kočka by měla mít vždy přístup k čerstvé vodě naprosto volný. Přesto je u starších koček vhodnější snažit se do nich citlivým způsobem dostat vody trochu větší množství, než pily dříve – či přinejmenším mít dobrý přehled o tom, že přísun tekutin je dostatečný. Kočičí mazlíčci jsou totiž s věkem náchylnější na nemoci ledvin či zácpy, a právě vyšší přísun tekutin podporuje v tomto ohledu prevenci. Ideální je přidat porce „mokré“ plechovkové stravy, případně namáčet granule do vody. Také je vhodné přidat v bytě dobře dostupných zdrojů vody v případě, že kočka začíná mít horší pohyblivost. 

Dávejte pozor na jemné náznaky bolestí u koček 

Kočky jsou záludnými mazlíčky v tom, že dokážou skvěle maskovat bolení. Bolest je ale obvykle varovným signálem, že se s tělem něco děje. Přitom platí, že problémy řešené včas bývají často méně závažné. Kupříkladu podle některých čísel až 9 z 10 kočičích seniorů při rentgenu ukazuje známky různě závažné artritidy, přitom jejich majitelé o ní v raných fázích vůbec nevědí. Starší kočku je proto potřeba sledovat pozorněji, než jsme byli zvyklí v časech jejího mládí a bez otálení jednat, pokud máme pocit, že zvíře ve skutečností trpí maskovanou bolestí kloubů, končetin, zažívání, dýchání a podobně. 

Nepodceňujte ústní hygienu 

Dentální problémy jsou u starších koček velmi časté. Objevují se bolestivé kazy, zlomené zuby, záněty dásní či dokonce nádory v ústní dutině. Všechny tyto obtíže výrazně ovlivňují kvalitu života zvířete, a tedy i šanci jeho dožití vysokého věku. Některé zubní infekce dokonce mohou putováním krevním řečištěm přímo ohrožovat funkci orgánů, především jater. Ne vždy jsou první symptomy zubních obtíží dobře patrné, varováním může být nechutenství, úbytek hmotnosti či zápach z úst – leccos se ale mylně připisuje věku jako takovému. Proto je dobré se na občasnou kontrolu chrupu zaměřit a nepodceňovat prevenci při prohlídkách u zvěrolékaře. 

Poskytujte kočce dostatek cvičení i podnětů 

Bohatost a pestrost prostředí teritoria je důležitou součástí kvalitního kočičího života. Všechny kočky potřebují místa ke šplhání, skákání, schovávání se, škrábání, musí mít co lovit (i kdyby jen jako) a s čím si hrát. Všechny tyto činnosti v sobě snoubí pohybové cvičení se stimulací mentální – zdravé tělo a zdravý duch. Se stárnutím kočky je ale potřeba začít naplňování těchto potřeb pečlivěji promýšlet. Neztratily se, mazlíček ale začíná mít různá pohybová omezení.

I když je kočka vitální a pružná, je dobré na její klouby brát ohled. Kupříkladu kočičí hrad, kde bylo potřeba na vyvýšené místo vyšplhat a z něj seskakovat, může nahradit zkosená rampa pokrytá kobercem. Nejenom, že je ideální ke škrábání, ale navíc umožní kočce dostat se na místo s rozhledem bez potřeby namáhat příliš klouby. Oblíbené skrýše udělejme přístupnější, stejně tak misky s jídlem a vodou. Pelíšek vybavme přístřeškem – kočce poskytne soukromí a pocit pohodlí, který dříve hledala na horní polici knihovny. Možností je nepřeberné množství. 

Nepodceňujte preventivní prohlídky 

Zatímco s koťaty se navštěvují veterináři poměrně často, dospělá kočka by měla absolvovat alespoň jednu preventivní prohlídku ročně. U kočičích seniorů se ale doporučuje tento čas zdvojnásobit a takové návštěvy zvěrolékaře provádět co půl roku. Někteří veterináři dokonce sami doporučují, aby se tato častější frekvence začala dodržovat už od sedmého roku věku. Preventivní prohlídky, spojené i kontrolou krevního obrazu, mohou odhalit nějaký počínající problém v době, kdy ještě není závažný. Ani hrůzostrašně znějící věci jako nádory či nemoci ledvin nemusí být pro starší kočku fatální, pokud se je daří řešit včas. Stejně tak je důležité mít přehled o změnách hmotnosti a stavu ústní dutiny.