Psitakóza: 'Papouščí nemoc', která se nevyhýbá ani lidem

27. 12. 2020 – 9:55

Psitakózou, tzv. papouščí nemocí, jsou ohroženi například papoušci ve venkovních chovech. | zdroj: Pixabay

Psitákoza je bakteriální onemocnění, které je známé i pod názvy ornitóza či papouščí nemoc (což je doslovný význam latinského psittacosis). Nemocí nejsou napadáni jen papoušci, ale i jiní ptáci, pro chovatele exotických opeřenců představuje závažné téma. Naštěstí je léčitelná, i tak ale dokáže chov ošklivě potrápit – a hlavně, patří mezi choroby přenosné i na člověka.

Psitakózu způsobuje bakterie Chlamydophila psittaci, přenáší se vdechnutím infikovaného prachu z peří či výkalů. Navzdory názvu "papouščí nemoc" mohou být nositeli i další ptáci – holubi, někteří dravci, vodní ptactvo a některé další druhy. Studie ale ukazují, že ptáci z čeledi papouškovitých jsou na bakterii bohužel obzvláště citliví. Navíc, jak jsme uvedli, nemoc se může skrze vdechnutí nakažené nečistoty přenést i na člověka.

Papouščí chovy se mohou nakazit dvěma cestami: Můžete si mimoděk donést už nakažené mládě či nového ptáka, pokud ho pořizujete od neprověřeného chovatele, případně z nesolidního obchodu. Zároveň jsou v ohrožení ptáci chovaní ve venkovních voliérách, což je u větších papoušků snad většina druhů, a to nejčastěji skrze trus či peří divokých ptáků. Infekční jsou ale i částečky prachu například na miskách s vodou. V podstatě skutečně v bezpečí jsou jen malí papoušci v interiérových klecích, kteří celý život žijí v uzavřeném společenství.

Vysoká nakažlivost

Nemoc je mezi ptáky velmi nakažlivá, podle pitev se výrazněji projevuje na játrech a slezině, napadá ale celé tělo. Příznaky onemocnění u papoušků jsou: záněty očních víček a výtok z očí, dýchací potíže, kýchaní, ztráta hmotnosti, apatie, průjmy a případně načepýřené peří. Při správné diagnóze se dá léčit antibiotiky, neléčená ale poměrně často končí smrtí.

Přenos na lidi nejde podceňovat, čísla ale naštěstí nejsou úplně hrozivá. Podle dostupných statistik ze Spojených států se v USA nakazilo v letech 2002 – 2009 jen 66 osob. V minulosti ale proběhlo několik menších epidemií, především největší případ v roce 1929 taktéž v USA.

Kvůli těmto událostem má dodnes za oceánem choroba poměrně živou pověst nebezpečné hrozby, zatímco v Evropě se o ní tolik nemluví. Dílčí případy nákazy ale známe i od nás. U lidí se psitakóza ovšem projevuje poměrně nenápadně: bolestmi hlavy, chřipkou, zánětem plic či suchým kašlem, je tedy zaměnitelná za jakoukoliv sezónní virózu.

Psitakóza je poměrně výraznou hrozbou hlavně tím, jak lehko se mezi papoušky šíří. Její nebezpečnost naštěstí snižuje dostupná léčba. Nejlepší je ovšem jí předcházet pravidelným čištěním voliér a v případě, že víme o nákaze v okolí, nebránit se ani preventivnímu používání dezinfekce.