Američtí vědci zjistili, že populace měchovců začínají projevovat výraznou rezistenci na tamější nejčastěji používané medikamenty. Informuje o tom nová studie publikovaná v magazínu International Journal for Parasitology: Drugs and Drug Resistance.

Měchovec psí (Ancylostoma caninum) má poměrně složitý životní cyklus a pejsky napadá zákeřným způsobem. Z hostitele jsou s výkaly vylučována vajíčka, která se líhnou na vlhké a teplé půdě. Larvy měchovce migrují do okolní půdy a do těla psů se dostávají nejčastěji přímým spolknutím prachu a špíny. Do krevního řečiště ale dovedou proniknout i skrze kůži na tlapkách, podél kořínků chlupů či potními žlázami.

V případě napadení matky se dostává parazit i ke štěňatům – vzácně přímou nákazou v děloze, častěji pak mateřským mlékem. Měchovec se uhnízdí v tenkém střevě, kde hoduje na tkáních a krvi a množí se. Psovi přitom způsobují řadu různých obtíží, nemoc nemá jednoznačné symptomy. Společným jmenovatelem je ale chřadnutí, bolestivé a průjmové stavy a v extrémním napadení organismu i smrt. 

Opakovaná nákaza i přes léčbu

Nově publikovaná studie odborníků z univerzity v Georgii vycházela ze starších informací z roku 2019. Již tehdy se objevily obavy o tom, že si parazité začínají pěstovat rezistenci na používané léky. Výzkum bohužel potvrdil, že je tomu skutečně tak. Ve Spojených státech se používají tři hlavní druhy léků proti těmto parazitům a u všech z nich byly výsledky neveselé. Studie také odpovídá na otázku, jak se tato rezistence měchovců začala formovat a jaké jsou vyhlídky do budoucna. 

Celý výzkum byl veden na vzorcích odebíraných ve skupině závodních chrtů. Ti jsou k nákaze obzvláště náchylní kvůli písečnému a prašnému podloží běžeckých drah psích závodů. V komunitě chrtích běžců se proto měchovci šíří poměrně výrazně a často.

Při odebírání vzorků z domácností a také z útulků určených péči o přestárlé psí závodníky se ukázalo, že nákaza měchovcem je v populaci chrtů na překvapivě vysokých číslech. To bylo obzvláště alarmující, neboť řada psů měla mít za sebou léčbu infekce. 

Nadužívání léků a mutace odolných parazitů

Psí závody jsou poměrně lukrativní sport, proto v USA existují farmy a chovné stanice zaměřené čistě na závodní chrty. V poměrně početné komunitě, ve které se navíc nákaza snadno šíří, tak vzniká řada možností, kdy se v populaci parazitů mohou objevit mutace. Některé z nich pak přinášejí rezistenci na používané léky.

Problém je potom v nadužívání, kdy příliš časté nasazování takových léků vytváří zocelené generace parazitů, které dokázaly přežít – jako ve spirále se tím proto roztáčí rostoucí odolnost proti používaným lékům. Badatelé si všimli, že takřka všechny vzorky výkalů, které obsahovaly měchovce s rezistentními mutacemi, nesly zároveň stopy předchozího užívání benzimidazolu, jednoho z nejběžnějších léků. Léčba zkrátka zabila neodolné parazity, umožnila ale zároveň rozvoj těch rezistentních. 

Naděje v podobě nového léku

Vědci jsou poměrně skeptičtí ohledně vyhlídek do budoucna. Pokud bude dosavadní praxe léčby pokračovat, stane se nakonec celá americká populace parazitů tak odolnou, že nebudou možnosti, jak je likvidovat. Veškeré naděje nejsou ztracené, momentálně je ve vývoji úplně nová látka, která by měla měchovce likvidovat spolehlivěji. Vedoucí výzkumu ale říká, že dokud nebude úspěšně nasazená, už se svými psy raději ani nechodí do parku, kde je opět riziko nákazy od jiných psů vysoké.

Evropští veterináři používají léky trochu jiné, základní princip a problém ale zůstávají. Nová studie tak může být varováním před procesem, který v Evropě zatím popsaný není, ani zdejší pejsci ale před možností růstu rezistence nepříjemných parazitů nejsou v bezpečí.