Příčin nevolnost může být celá řada, společný jmenovatel ale zní: pes snědl něco, co neměl. Chovatelé psů vědí, že tito mazlíčci někdy dovedou jednat přehnaně zbrkle, což v kombinaci s jejich velkou zvědavostí občas plodí nevhodné situace. Pes má tendenci při poznávání světa brát do tlamy kde co, navíc jsou to tvorové velmi mlsní, kteří neustále hledají kde by co dobrého zhltli. To vede k situacím, kdy se například psovi pomnoží v zažívacím traktu bakterie – jídlo bylo špinavé či zkažené. Jindy se objeví mírná otrava, případně dietní chyba, kdy tělo nezvládá trávit nevhodné potraviny.  

Záměrně při tom nehovoříme o skutečných nemocích zažívacího traktu, se kterými má organismus problém si bez pomoci poradit. Stále nám jde o běžné nevolnosti, nikoliv závažné stavy. Problém samozřejmě je, že pes nám nic neřekne, a tak můžeme jen zkusit číst v symptomech. Ty se přitom s projevy vážnějších nemocí do značné míry prolínají. Vše je pak otázka míry a změn v průběhu času.  

Na půst opatrně

Nejtypičtějšími projevem podrážděného zažívání jsou průjmy a zvracení. Tělo pohltilo něco špatného a teď se toho snaží zbavit. Nevolnost doprovází ztráta chuti k jídlu, viditelná únava, pokleslá nálada, neklid, polykání jako reakce na dávící reflex či intenzivní olizování předmětů, vzduchu či psích rtů. Zpozornět bychom měli tehdy, pokud se projevy zhoršují. Když pes zvrací víc jak dvakrát během krátké doby, když se mu objevuje v trusu či obsahu žaludku krev, když omdlévá a podobně – v každém z těchto případů bychom se neměli pokoušet o domácí léčbu a raději bez váhání navštívit veterináře.  

I když se nakonec nevolnost ukáže mít banální příčinu, přesto se někdy doporučuje zvěrolékaře kontaktovat a domluvit si s ním další postup. Jedním z nejlepších léků na rozhozený zažívací systém je totiž půst. S tím se ale musí u psa postupovat opatrně, abychom zvířeti nechtěně neublížili. Obecně platí, že když se tělo snaží očistit si žaludek, nebudeme do něj tak říkajíc přikládat. Bavíme se ale o půstu v řádech hodin, maximálně jednoho dne. Konzultace s lékařem je potřeba, protože nevhodně nastavený půst může zvířeti poškodit orgány zažívací a vylučovací soustavy. Právě zvěrolékař může upozornit, že například příliš malý pes by nemusel půst snášet dobře a podobně.  

Trochu ledové tříště

Při těžkých průjmech či zvracení mívá zvíře problém udržet i vodu. Někdy se proto doporučuje zkusit dát psovi malé množství čisté ledové tříště. V takové konzistenci, aby samotné její spolykání žaludek dále nedráždilo, zároveň ledová voda může přinést trochu úlevy. Pro žaludek také může být snazší tekutinu v této podobě udržet. Zjednodušeně řečeno: pes se neumí napít pomalu, a tak jako se člověku při nevolnosti nedoporučuje hltat vodu příliš rychle, platí to i pro psy.

Malé množství ledu může být „podfukem“, jak nevolnost obejít a nenechat tělo zvířete úplně dehydratované. Ovšem zde podtrhněme důrazný pozor: pořád se bavíme o malém množství, tedy nouzovém řešení nejhorší dehydratace při nevolnosti. Rozhodně by bylo špatným nápadem krmit psa ledem ve větší míře. 

Uvařte dýňové pyré

Samozřejmostí je pak pro uklidnění vhodná dieta. Opět je dobré se poradit s veterinářem, který zná dispozice našeho psa a může doporučit nejlepší jídelníček a dávkování. Obecně platí, že je lepší po záchvatu nevolnosti začít s minimálními porcemi a postupně přidávat. Ideální jsou pak potraviny s vysokým obsahem vlákniny a nízkým glykemickým indexem, zkrátka takové, které rozhozené zažívání vhodně zpomalí.

Chovatelé ve Spojených státech si často doporučují jako velmi vhodnou „startovní“ potravinu po těžkém zvracení či průjmech dýni z plechovky. Ta u nás není běžně dostupná, častěji se setkáme s různými směsmi či slazenými zavařeninami. Pointa použití dýně ale spočívá ve vlastnostech čisté zeleniny, která se při zažívání vstřebává pomalu, je nenáročná na trávení a přitom výživná. Naprosto zásadní ale je, aby šlo o čistou dýni.

Zkušený český chovatel si ale poradí i bez možnosti koupit plechovku dýně a uvaří čisté dýňové pyré. To může zkusit dát psovi samotné, případně u mírnějších stavů jej přimíchat do krmení. Trocha dýňového pyré v jídle je ostatně první pomocí i u mírných průjmů či zácpy bez dalších projevů nevolnosti. 

Pozor na opakování

Podcenit bychom neměli ani případy, kdy se nevolnosti psovi vrací. Objeví se průjem a zvracení, za pár dní je vše v pořádku. Posud dobré. Jenomže stav se po několika týdnech opakuje a pak znovu a znovu a stále dokola. Takto se totiž mohou projevovat alergie na jídlo, kdy je pes opakovaně alergenu vystavován. Pokud máme podezření na alergické reakce na některé složky stravy, opět je nutné vyhledat odbornou pomoc s určením. Alergie bývají dlouho mírné a bez následků a pak se náhle překlopí do těžkých, život ohrožujících záchvatů. 

Pokud chceme nevolnostem předcházet, je nejlepší způsob mít aspoň trochu pod kontrolou, co pes požírá. To je ale velmi často hraběcí rada, někteří mazlíčci jsou ve své hltavosti nezastavitelní. Pokud ale víme, že takového žrouta máme doma, je dobré být o to pozornější. Jedna věc je průjem z nevhodné stravy, něco jiného těžký stav vzniklý sežráním plísní či například otráveného potkana. Bohužel i takové situace někdy nastávají.

Pokud chceme alespoň trochu zažívání našemu příteli zocelit, můžeme vybrat vhodná prebiotika či probiotika pro psy. Závěrem zopakujme, že i v tomto případě je vše otázka zodpovědného vnímání toho, co se vlastně děje. Není potřeba panikařit při prvním psím zvracení. Zároveň je lepší být obezřetný a včas připravený k návštěvě veterináře, než situaci bagatelizovat a pak nechat případný problém kvasit (a v tomto případě někdy doslova) až do vážného stavu.