Problémy s dýcháním 

Pokud má vaše kotě náhlé dýchací obtíže, jedná se pravděpodobně o situaci, která si žádá akutní cestu ke zvěrolékaři. Něco je totiž špatně s plícemi či dýchacími cestami malého tvorečka. Příčin může být mnoho, od infekčních nemocí, přes alergie, otravy a nemoci srdce, až po zranění a vdechnutí cizího předmětu. Důležité je, že každé dýchací obtíže bychom měli chápat jako stav akutní, a to včetně problémů vyvolaných „obyčejnou“ infekcí dýchacích cest. U koťat totiž snadno a rychle přeroste v život ohrožující zápal plic. 

Kašel a dušení 

V případě náhlého dušení se jde vždy o mimořádně akutní stav, kdy bychom se měli snažit kotěti pomoci co nejrychleji. Bohužel neexistuje univerzální návod, jak pomoci – jemná masáž hrudi dvěma prsty může uvolnit překážku, na vině ale mohou být i některé typy záchvatů či infekcí. Bez ohledu na délku trvání bychom měli nechat mazlíčka prohlédnout – jak kvůli odstranění příčiny, tak kvůli vyloučení poškození organismu. 

Kašel má také širokou škálu možných příčin, jde v podstatě o obecný symptom nemocí sahajících od virových a bakteriálních infekcí až po alergické reakce a opět nemoci srdce. V podstatě jde o problém velmi podobný výše uvedeným dýchacím obtížím, jen kotě trpí kašlem namísto dušnosti. Jednou z nejběžnějších příčin je u koťat zánět horních cest dýchacích, kterým se „nachladí“ velmi snadno. Vedle kašle jej prozradí kýchání, rýma a slzící oči. Opět je potřeba navštívit veterináře kvůli vhodné léčbě. 

Zvracení a průjmy 

Příčinou zažívacích obtíží mohou být jak změny v jídelníčku či citlivost na nějakou složku stravy, tak nemoci, paraziti či otravy. Velmi často se tak může stát, že si nejsme příčinou jistí a jen čekáme, až zvracení či průjmy odezní. V drtivé většině případů jde skutečně o problémy nepříjemné, ale banální. Je ovšem nutné brát v potaz malou tělesnou hmotnost koťat – pokud jsou zažívací problémy silnější, pak u nich může velmi rychle dojít k nebezpečné dehydrataci organismu. Bavíme se přitom o úporných průjmech či zvracení trvajících v řádech pouhých hodin. Pokud taková situace nastane, pak se zdánlivě běžný problém opět stává akutním a vyžaduje si odbornou pomoc. 

Úraz 

Koťata dovedou být velmi aktivní, navíc se s věkem zvětšuje jejich akční rádius. Snadno se tak připletou do míst a situací, kde jim hrozí nějaké zranění. Ať už jde o nešťastný pád, útok jiného zvířete či srážka s dveřmi, člověkem, vozidlem a podobně. Výsledkem mohou být zlámané kosti, tržné rány, vnější i vnitřní krvácení a podobně. Opět platí, že je na místě obezřetnost při vyhodnocení stavu. I zdánlivě lehce zraněná kočka může mít závažné vnitřní krvácení či na první pohled nespatřenou zlomeninu. Nejsou bohužel výjimkou dlouhodobé komplikace z úrazů, které na počátku byly poměrně neškodné, kvůli zanedbání se ale rozvinuly do závažnějších problémů. 

Otrava 

Všetečnost koťat se projevuje i v jejich potřebě poznávat svět kolem sebe všemi smysly. Při tom ale mohou pozřít potenciálně nebezpečné látky. Typickými zdroji toxinů v domácnosti jsou některé květiny, mezi nejnebezpečnější obecně patří lilie. Stejně tak ale může malý mazlíček zkoušet ochutnávat různé čističe, hnojiva, nástrahy na hmyz, případně potraviny pro kočky nevhodné, jako je čokoláda. Pokud máme podezření na otravu, jedná se většinou o akutní případ, který potřebuje rychlý zásah zvěrolékaře. Může jít o banalitu, kterou kotě odnese jen lehkou nevolností, stejně tak se ale může u některých látek projevit jejich drobná konstituce a pak stačí ke smrtelné dávce toxinů málo. 

Spolknutí cizího předmětu 

S výše řečeným souvisí i tento typ pohotovostního stavu. Kotě někdy dokáže velmi překvapit tím, co při hře či poznávání světa zkusí pozřít. Jakýkoliv cizí předmět, i sebemenší, bychom neměli přejít s tím, že snad projde skrz. V drobném zažívacím traktu mazlíčka totiž snadno dojde k poranění či protržení orgánů, případně k ucpání dýchacích cest. Kočky jsou obzvlášť náchylné k pozření lineárních předmětů – nitě, bavlnky, vlasce, stužky a podobně. Mohlo by se zdát, že něco tak tenkého projde traktem dobře, naopak se ale často stává, že dojde k nebezpečnému zauzlování. Bez veterinární pomoci bychom kočce neměli sami tahat ani nit, která trčí z úst. Nevíme, jak daleko sahá, a zda není zachycená někde v oblasti hlasivek, jícnu či žaludku. Snadno bychom totiž mohli způsobit velmi závažné vnitřní zranění. 

Alergické reakce 

Alergie jsou stále častější nejen u lidí, ale i u domácích mazlíčků. V minulosti se této problematice tolik pozornosti nevěnovalo, studie ale ukazují, že některé druhy alergií jsou u psů i koček velmi časté. Příčiny přitom mohou být jak reakce na očkování, na nějakou složku v prostředí, tak třeba na pokousání hmyzem či parazity. Alergie se může projevit svěděním či otoky, což jsou stavy, které jsou sice nepříjemné a je dobré s veterinářem hledat jejich zdroj. V mírnější formě ale neohrožují kotě na životě. Akutní situace ovšem nastává u anafylaktického šoku, tedy u těžké alergické reakce. Ten může mít za následek zvracení, problémy s dýcháním, těžké otoky v obličeji i celkový kolaps orgánů a organismu. 

Vysoké teploty 

Zvýšená tělesná teplota může doprovázet skoro všechna zhoršení zdravotního stavu kotěte. Setkáme se s ní u nemocí, infekcí, při šoku ze zranění i při alergických reakcích. Z hlediska akutního řešení teploty jako takové (nikoliv její příčiny) je klíčová její hodnota. Konečníková teplota zdravé kočky by se měla pohybovat mezi 37,5–39 °C. Pokud překročí 40 °C, jde o život ohrožující stav a je nutné co nejrychleji vyhledat ošetření veterináře. Jako první pomoc lze zkoušet snížení teploty třeba pomocí zabalení do mokré osušky, cestu ke zvěrolékaři ale nesmíme odkládat.