Začíná to už v kotěcím věku, kdy matka novorozencům lízáním odstraňuje porodní vaky a čistí jejich těla. Takto postupuje většina savců, kočkám ale jakoby se tento vjem obzvlášť silně otisknul do mozku. Specifikum péče o novorozená koťata pak navíc spočívá v masážích jazykem, které jim matky provádějí (hlavně v okolí řitního otvoru), aby pomohly nastartovat správnou činnost zažívacího systému.

Jakmile koťata vnímají svět, začínají se v několika týdnech věku učit sledováním matky. Důležitost a takřka až obřadnost kočičího mytí se tak přenáší z generace na generaci. Je ovšem daná i biologicky, protože obdobně postupují i kočičí sirotci, kteří se neměli od koho učit.

Zápach kořisti

Jaké funkce tedy ono česání těla jazykem má kromě obecné očisty? Pomáhá kupříkladu při zraněních, kdy vyčištění rány může zabránit infekcím. Navíc hrubý kočičí jazyk pomáhá odstraňovat odumřelou kůži, strupy a podobně.

Geneticky vtištěný zvyk se pečlivě mýt navíc souvisí s genetickou minulostí kočky domácí. Kočky mají velmi citlivý čich a jako velká většina ostatních šelem se v divočině řídí právě podle něj. Když tedy snědí kořist, jejich vlastní nos jim říká, že pach hodování, který jim ulpěl na těle, může přilákat predátory větší a silnější, než jsou ony. To platí i pro vůni mateřského mléka, proto kočka po kojení obvykle také pečlivě čistí sebe i koťata od všech pachů.

Impregnace srsti a likvidace parazitů

Když se kočka myje, tak navíc výsledkem není jen čistá, ale i impregnovaná srst. Hrubý jazyk totiž stimuluje mazové žlázy u kořínků chlupů. Vzniklý kožní maz pak srst chrání a vyživuje. Zde je mimochodem kámen úrazu pro alergiky – alergenní částečky jsou totiž obsažené právě v tomto mazu, který se ovšem při kočičí očistě dostává do vzduchu v podobě mikročástic ulpívajících na kdečem.

Síle kočičího jazyka špatně odolávají i leckteří parazité, a pokud se kočka potkala při toulání s osamělou blechou, obvykle ji při očistě zlikviduje. Od jisté míry napadení si samozřejmě kočka svépomocí nepomůže, ale to už se bavíme o skutečně problematickém případu.

Dodejme ještě, že v horkých dnech kočkám pomáhá pročesávání srsti zchladit se pomocí slin. Navíc mají tyhle šelmičky velmi citlivé receptory na kůži, aby dobře vnímaly své okolí – to má i ten efekt, že očista a česání se jazykem je kočkám prostě příjemná. Je to úplně stejné, jako když někteří lidé zažívají chvíle naprostého uvolnění při pomalém rozčesávání vlasů. Ostatně kočky si dávají vzájemnou náklonnost najevo i tím, že pečují o srst svých kolegyň – anebo i lidských přátel.

Pozor na obsesivní poruchu

Je ale potřeba ještě říci, že olizování srsti a kůže se může stát u kočky i obsesivním chováním. To může vést až ke kožním problémům či dokonce vzniku lysých míst. Jde tedy v podstatě o obsesivní psychickou poruchu. Obvykle bývá vyvolávána buď stresem – vzpomeňme si na lidské neurotiky okusující si nehty – nebo nějakou infekcí či parazity.

Pokud se takové chování objeví, musíme nejprve vyloučit zdravotní obtíže – blechy, vši či vyrážky a plísně na kůži. Nemáme-li fyzickou příčinu, je potřeba hledat psychickou. Kočky špatně snáší změny a kromě zásadních věcí, jako je narození nového člena rodiny, smrt či odchod někoho známého, jsou známé i případy, kdy stresovou ataku vedoucí až k obsesivnímu mytí vyvolalo třeba i stěhování nábytku.

V drtivé většině případů se ale setkáme jen s pozitivní péčí o srst. Z kočičí pečlivé hygieny by si nejeden tvor, lidmi počínaje, mohl vzít příklad. A navíc je to činnost, ze které vyzařuje takový klid a pohoda, že bývá radost kočku při pravidelné jazykové kůře i jen sledovat.