Fungující střevní mikrobiota – tedy společenství živočichů žijících v organismu – je jedním ze základních kamenů imunitního systému. Ovlivňuje totiž metabolismus, má vliv na nervový systém, reguluje tělesnou energii a podobně. Možná proto překvapí, že veterináři doposud vědí poměrně málo o mechanismech vzniku nemocí zažívacího traktu právě v souvislosti s vlastními mikroorganismy zvířete. To je důvod, proč se autoři studie zaměřili právě na dysbakteriózu koček.  

V podstatě lze říci, že se dobře ví, že „rozhození“ rovnováhy mikroflóry způsobuje řadu problémů, podle nové studie ale doposud neexistovala prakticky žádná vědecká data popisující komplexně mikrobiotu koček trpících dysbakteriózou. Ruští veterináři proto ve svém výzkumu prohlédli 52 kočičích jedinců. Šest z nich bylo zdravých, další kočky trpěly dysbakteriózou ve třech stupních pokročilosti nemoci.  

Výzkumníci rozpoznali v odebraných vzorcích tzv. grampozitivní a gramnegativní bakterie. Takto se označují dvě velké skupiny bakterií, které se liší složením buněčné stěny, a proto jinak reagují na metodu tzv. Gramova barvení. S jistým zjednodušením lze říci, že v kategorii gramnegativních bakterií najdeme nebezpečnější a agresivnější patogeny.  

Odolávají léčbě

To odpovídá i zjištěním vědců – u zdravých koček převažovaly ve vzorcích mikroflóry grampozitivní bakterie až dvojnásobně. U koček trpících dysbakteriózou se u jednotlivých stupňů nemoci zvyšoval podíl gramnegativních, u nejtěžších případů pak převažovaly čtyřnásobně. Nemocné kočky měly ve vzorku mikrobioty větší množství bakterií rodu Streptococcus, přičemž jejich množství opět rostlo podle závažnosti onemocnění.

Podobně tomu bylo u šesti dalších druhů potenciálně škodlivých bakterií. Autoři studie také zjistili, že čím rozvinutější dysbakterióza je, tím klesala účinnost běžných antibiotických léčiv. Kočičí dysbakterióza se tedy rozvíjí v jakési spirále: v organismu zvířete se přemnožují škodlivé bakterie, a čím víc jich je, tím snáze se množí a odolávají léčbě.  

Ve světle těchto zjištění stoupá důležitost podobně pojatých výzkumů. Naznačují totiž další možný směr veterinární diagnózy i léčby. Vědci se domnívají, že pomocí co nejpřesnějších mikrobiologických analýz lze odhalovat počínající dysbakteriózu u koček, u kterých je podezření na tuto chorobu, dříve, než dosáhne vážných stavů.

Také se dá určit přesněji charakter onemocnění, tedy jaká škodlivá bakterie začíná převažovat a co je toho příčinou, a podle toho určit včas správnou medikaci a postup léčby. S řadou bakterií si dnes dovedou veterináři poradit poměrně snadno. Je ale potřeba se jim postavit včas.