Pokud zmíníme nejčastější choroby, pak na prvním místě bude asi stát konjunktivitida, tedy zánět spojivek. Obvykle jej způsobuje bakteriální infekce, projevuje se oteklými a zarudlými víčky. V těžších případech může chovatel u papoušků pozorovat světloplachost. Zánět spojivek je ale příkladem výše řečeného – může totiž doprovázet řadu jiných chorob, typicky například infekci dýchacích cest. Proto ani u zdánlivě banálního zánětu spojivek není dobré podcenit návštěvu veterináře.

Dalším zánětlivým onemocněním je uveitida, kdy infekce napadá přímo oční bulvu. Je potřeba ji léčit rychle, a i v tomto případě vyloučit možné skryté choroby, které k infekci vedly. Neléčená uveitida může vést až k šedému zákalu, což je rychlá cesta k slepotě. Šedý zákal ale může u papoušků vyvolat i nedostatek vitamínu E, některé druhy infekcí, ba dokonce dlouhodobé vystavení umělému osvětlení. Mezi častěji se vyskytující nemoci pak patří ještě ptačí neštovice. Toto virové onemocnění napadá tělo komplexně, může se ale projevit i otoky v oblasti očí. Ty bývají tak silné, že někdy vedou až k dočasné slepotě. Naštěstí ale nebývá zasažena oční bulva, a tak nehrozí trvalá ztráta zraku.

Problém sám nezmizí

Jak jsme řekli, za řadou těchto nemocí stojí infekce. Bakteriální infekce u ptáků velmi často způsobují kmeny salmonely, ačkoliv si tuto chorobu pojíme spíše se zažíváním a ne zrakem. Nebezpečí ale číhá i jinde, například plísně rodu aspergillus napadají mimo jiné i oči. Tyto plísně jsou ale v prostředí velmi běžné, papoušek se s nimi snadno dostane do kontaktu například pokud chovatel zanedbá čištění misek a zbytky stravy v nich začnou plesnivět. Virová onemocnění jsou pak příčinou řady chorob, které se otékáním očí druhotně projevují. Podceňovat ale nesmíme i „neinfekční“ choroby, například zmiňovaný nedostatek vitamínu E.

Pokud ptačí mazlíček vykazuje jakékoliv projevy nepohodlí či přímo symptomy očních problémů, neměl by chovatel otálet s návštěvou veterináře. Už vůbec nelze spoléhat na to, že oteklé, uslzené oko samo splaskne a problém zmizí. Podcenění situace totiž může velmi snadno vést ke ztrátě zraku. Veterinář určí léčbu podle primární infekce, obecně ale platí, že se k léčbě užívají různé masti a oční kapky, včetně antibiotických. Klíčové je odhalení nemoci včas, rozvinuté formy je mnohem obtížnější léčit.